Je tomu 392 let, tedy poměrně dlouho předtím, než se narodili fašisté a komunisté, kdy napsal anglický kazatel John Donne (asi 1571 – 1631) a představitel tzv. metafyzické poezie dvě věty (1624), které Ernest Hemingway použil jako motto ve svém díle „Komu zvoní hrana.“ „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
Dílo John Donne, často cynické a ironické, vtipné a zábavné, užívající paradoxy, slovní hříčky, obvyklá témata lásky, smrti a náboženství, bylo dlouhou dobu zapomenuto a znovu objeveno až ve dvacátém století. Dílo Hemnigwaye se po prvním vydání v roce 1940 stalo hitem, bylo zfilmováno Sam Woodem již v roce 1943 a je nezapomenuté. Mnozí zkracují význam knihy jen na myšlenku lidstva jako celku. Ve skutečnosti je však mnohem zajímavější samotný příběh.
jan campbell
Promo článek:
Promo článek
číst dál
