Новости за 25.07.2017

Zpráva, kterou 17. června publikovala nátlaková skupina Social Watch[1], by za normálních okolností nestála za komentář. Natolik je tendenční, manipulativní a zatížena zcela úmyslnými chybami a nepřesnostmi.

Ta slova mi rezonují v mysli od okamžiku, kdy jsem si je přečetl na internetu. Bylo to ve středu 12/7 a pronesl je egyptský prezident během setkání s ministry informací arabských zemí.

Dnešní žvanění „lidskoprávníků“ a mnoha politiků o neskonalých úspěších dnešní doby po „listopadu“ se nejen z důvodu uváděných v první části článku míjí účinkem. Ba dokonce je kontraproduktivní. Věční petenti, hrající si na pohrobky Václava Havla a na „revolucionáře-disidenty“, jsou už směšní, ba dokonce lidem odporní.

Někdy je nutné dovést některé nápady a postoje do extrému a naprostých absurdit, aby se naplno obnažila jejich hloupost a nebezpečnost.

Za mého mládí jsme cestovali s tátou a s mámou po krajích českých naším autem Z 4. Auto koupil táta v roce 1936. Byl to malý automobil poháněný dvouválcovým dvoutaktním motorem, který vyráběla brněnská zbrojovka.

Třetí síla měla jepičí život, trvající jen pár týdnů. Koalice KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) nepřežila prvních pár nepříznivých průzkumů veřejného mínění.

Započnu s ponurým podzimním listopadem roku 1989, dvě století po velikánské francouzské revoluci, a o hodně později se v našem věku povedl pramálo očekávaný kolaps vědeckého komunismu.

Snad po každém teroristickém útoku se minimálně v evropských státech rozběhne hotová mediální masáž s rétorikou podporující islamisty. Jedná se o kombinaci apologetiky a účelových manipulací.

Ať chceme nebo ne, teroristé prostě vítězí. Stokrát se můžeme bít v prsa, že svůj způsob života si narušit nedáme, ale jsou to jen prázdná, zoufalá, byť sympatická gesta. Skutečnost mluví jinak.

Naše společnost má jednu problematickou vlastnost, upřednostnit přítomnost před budoucností, a tak většinou už dnes zkonzumujeme něco, co by zítra mohlo přinést výrazně vyšší užitek.

Mimo jiné (a pokud to nevíte) miloval western a (rovněž mimo jiné) napsal i scénář krásného komiksu Malý Vinnetou. Ten i skvěle kreslil. Pro dětský časopis Ohníček. K parodickému Vinnetouovi dala popud všem nám známá éra Pierra Brice a Lexe Barkera.

Od kamarádky Lenky, naší zdejší loutkové královny, nám jednoho dne došla pozvánka na Prezentaci Českého a Slovenského Loutkářství v Austrálii...

Stále zřetelnější rozpory mezi státy EU začínají kopírovat někdejší železnou oponu mezi Východem a Západem. Nejde přitom zdaleka jenom o postoj k migraci, ale obecně o to, jaké zákony jsou přijímány.

Jisté stereotypy jsou nezničitelné. Třeba o výhradní odpovědnosti Izraele za cokoliv ve Svaté zemi. Nic na tom nezměnilo ani víkendové násilí. Počtem mrtvých (šest) je daleko za tím, co se děje v Sýrii.

Zklamal se ten, kdo doufal v mluvenou grotesku potvrzující, že Zeman je odepsaná vepřová hlava na cestě k objímání stromů na Vysočině. Jana Pokorného urážel jen málo, vyklouzl z pasti nastražené poskokem Mynářem (trapnost v Kyrgyzstánu) a vcelku elegantně se vyrovnal s problémem financování prezidentské kampaně.