Neviditelny pes

Každý má svoji práci, ve které je dobrý, přináší mu užitek a má z ní pocit uspokojení. A ten užitek přináší i všem ostatním.

Nedávno jsme s kamarády – „čtyřicetiletými dědky“ v hospodě, pardon, v knihovně, hodnotili klady a zápory povinné vojenské služby.

Protože mi začalo znovu chutnat jídlo, člověčice chce pro mne to nejlepší.

Bezplatný vstup do některých památek – nově zavedený o prvních nedělích v měsíci – stimuluje příliv návštěvníků do jarního Říma.

Rakousko-uherské námořnictvo bylo sice nejslabší z osmi tehdejších námořních velmocí, přesto však se nejednalo o žádné „kapesní námořnictvo“.

Tak čtrnáctidenní autobusový zájezd do Francie s návštěvou francouzské riviéry přišel na 15 480 korun. Podotýkám, že tehdejší průměrný měsíční plat činil podle Českého statistického úřadu 2964 Kčs.

Zjara 2024 jsem zareagoval na zvonění mobilu a neznámé číslo: „Ano?“ Představil se starý známý, už několik let i soused: „Jel jsi v pátek ráno na kole okolo Žluťáku?“

Krátce po začátku konference se před hotelem objevila policie, zablokovala vchod a řekla několika stům účastníků, že mají čtvrt hodiny na to opustit prostor.

Úřednictvo a poslanectvo v Evropské unii trpí nepotlačitelnou touhou strkat nos do věcí, které si lidé normálně zařizují sami. I do takových věcí, v nichž nebyli nikým o zásah žádáni ani voláni. Nejnověji je to ježdění na kole.

Jestli je vážně klima „největší aktuální problém,“ jak říká ministr Hladík, pak jej nevyřeší svým sebeomezením ani Česko, ani další státy sdružené v EU.

Přišlo se nejen na to, co v paktu je – o tom se naše média šířila celkem obšírně a pravdě to odpovídá. Ukázalo se ale, co v něm není a co ministr vnitra Rakušan a v tom duchu i mnozí další soustavně tvrdili.