Новости за 11.01.2017

Vicepremiér Babiš se rozhodl vyřešit svůj konflikt zájmů vyčleněním svých majetkových podílů v jím vlastněných firmách do svěřenského fondu. Je to jedna z nejzajímavějších zpráv začátku roku. Pro mne je to zároveň velmi dobrá zpráva. Ne kvůli panu Babišovi. Mám radost kvůli svěřenským fondům jako takovým.

Můžete klidně pokračovat ve čtení, řeč totiž nebude o bezdomovcích, jak asi mnohé čtenáře mohlo napadnout. Řeč bude o nás. O tak říkajíc normálních občanech. Domníváte se, že stačí ráno a večer sprchu, poté vhodný deodorant a parfém, a máme vystaráno?

Rekordní přebytek státního rozpočtu za rok 2016 ve výši 61,8 mld. korun (což je dle předběžných odhadů +1,3 % HDP) je zajisté dobrou zprávou. Je to po dvaceti letech – od vlád Václava Klause – poprvé, kdy státní rozpočet skončil v přebytku.

Výročí Charty 77 probíhá, jak se dalo očekávat, jako dunivá slavnostní kanonáda, která chtě nechtě odvádí pozornost od toho, co se dnes děje s bortící se českou demokracií. Není vůbec žádná náhoda, že se na ní tak mohutně podílí Babišova média, zejména Lidové noviny.

Podle Václava Klause nemůže za migrační vlnu do Evropy chaos na Blízkém východě, ale selhání „elit a pseudoelit EU“. To je v zásadě pravda a stojí to za krátkou rekapitulaci migrační vlny.

Česká republika je asi zemí blbých nálad. Současnou vlnu lze pocítit skoro na každém kroku, ať už v reálném, trojrozměrném prostoru, tak, a to zejména, v prostoru virtuálním, na internetu.

Skandinávský thriller je ustálený termín. Ale norský seriál Okupace (od 7. ledna na ČT2) z ustálenosti vybočuje. Vyvolává emoce kulturní, společenské i politické. Je-li cílem kultury provokovat k zamyšlení, jde o kulturní počin par excellence.

Nestor ryzího komunismu a poslední faktický vůdce bolševiků u nás občas sdělí svá moudra ochotným reportérům. Ta poslední stojí opravdu za přečtení.

Jak je možné, že Jiří Suchý dodnes nezmlátil Karla Hvížďalu bičem? Nebo jak je možné, že ho alespoň (pro jistotu) nehonil s bičem kolem baráku? Asi biče nejsou na prodej nebo co. Nebo jsou zbytečně drahé.

V těchto dnech si připomínáme kulaté výročí prohlášení Charty 77, ale také veřejného shromáždění výkvětu československých herců, zpěváků a jiných populárních umělců v Národním divadle, kde soudružka Švorcová přečetla text nazvaný později Anticharta.

Svět potřebuje nová a neškodná lepidla.

Nebývá příliš zvykem vysílat politická poselství uprostřed vánočních svátků. Kdo tak učiní, zjevně počítá s tím, že se stane středem pozornosti.

Je pravda, že každý jednotlivec toho kterého etnika je poměrně snadno zařaditelný, adaptabilní v jiné kultuře. Ale čím větší je celá „sociálně vyloučená“ skupina, tím obtížnější její integrace bývá.

Setkání k 40. výročí založení Charty 77 proběhlo celkem decentně. Ani media diváky moc neprudila. V televizi sice chvíli mluvící hlavy blábolily o Chartě, vyšlo pár článků, ale bylo to umírněné. Což je dobře.

Z hory Sion se Sionskou branou vracíme do Starého města. Míříme na sever kolem parkoviště pro místňáky. Zalézáme do uličky Chabad (Khabad Street).

Prezident Zeman vetoval dva zákony, Lex Babiš a také úpravu DPH na tisk. Veto o tisku přehlasoval parlament, takže napříště bude DPH na tisk desetiprocentní místo patnáctiprocentní.