Julija Skripalová promluvila! Na krku má hlubokou jizvu
Třiatřicetiletou ženu napadl společně s jejím otcem neznámý útočník v jihoanglickém Salisbury. Teď se Skripalová poprvé objevila na veřejnosti. V krátkém prohlášení popsala, že byla 20 dní v komatu a následná léčba byla "invazivní, bolestivá a depresivní".
Skripalovou propustili z nemocnice už na začátku května. Její otec na tom byl podstatně hůř, ale i jeho stav se už natolik zlepšil, že jej v pátek mohli lékaři z nemocnice propustit.
Otrávené ženě nabízela opakovaně pomoc ruská ambasáda ve Velké Británii. Skripalová tuto nabídku odmítla. Ve videu, které bylo ve středu vpodvečer zveřejněno, ale uvedla, že by se v dlouhodobém horizontu ráda vrátila do Ruska. Zatím se chce věnovat vlastní rehabilitaci a péči o nemocného otce.
Na videu má Julija Skripalová na krku hlubokou jizvu, zřejmě od tracheotomie, další viditelné fyzické následky ale ze záběrů nejsou patrné.
Její otec byl zaměstnancem ruské tajné služby, tajné informace ale předával Britům. Za to skončil v ruském vězení. Na svobodu se dostal výměnou za propuštění zadržených ruských agentů. Moskva mu pak umožnila přestěhovat se do Velké Británie.
Celé vyjádření Julije Skripalové:
"Dobrý den, jmenuji se Julia Skripalová. Přijela jsem 3. března do Velké Británie navštívit mého otce. Což jsem udělala už v minulosti. Po 20 dnech v komatu jsem se probudila a dostala zprávu, že jsme byli otráveni. Pořád je pro mě složité se smířit s tím, že jsme byli takto napadeni. To, že na nás někdo použil nervovou látku, je šokující.
Oba máme štěstí, že jsme přežili pokus o atentát. Nechci popisovat detaily nemocniční léčby, ale byla invazivní, bolestivá a depresivní. Naše zotavování bylo pomalé a extrémně bolestivé. Jsem vděčná všem z nemocnice v Salisbury. Z místa, které jsem poznala až příliš důvěrně.
S láskou vzpomínám také na ty, kteří nám pomohli na ulici v den, kdy jsme byli napadeni. Byla jsem 9. května propuštěna z nemocnice a nadále se léčím, ale můj život byl obrácen naruby. Když se snažím smířit se zničujícími změnami, které mě poznamenaly fyzicky i psychicky. Žiju ze dne na den a snažím se pomáhat mému otci, dokud se úplně nezotaví.
Do budoucna doufám, že se vrátím do mé země. Některé věci chci říct přímo a rozhodla jsem se přerušit svou rehabilitaci, abych učinila toto krátké prohlášení. Žádám všechny, aby respektovali soukromí mé a mého otce. Potřebujeme čas, abychom se zotavili a smířili s tím, co se nám stalo.
Jsem vděčná za nabídku pomoci od ruské ambasády, ale teď si nepřeji využít jejich služeb. A chci připomenout to, co jsem říkala v mém předchozím prohlášení. Nikdo kromě nás samotných nemluví za mě a mého otce.
Chci znovu poděkovat všem, kteří se nám dál věnují v těchto těžkých chvílích v našem životě. Mojí prioritou zůstává zotavení a zdraví mého otce. Díky za pozornost.