Hodně, nebo málo? Čínské hospodářství vzrostlo ve druhém čtvrtletí „jen“ o 7,9 procenta, celoroční cíl ale země zřejmě splní

• HDP Číny si v období od letošního dubna do června meziročně polepšilo o necelých osm procent a zůstalo podle některých expertů mírně za očekáváním

• Jiní jsou však toho názoru, že vzhledem k vývoji koronavirové situace v zemi během loňského roku je takový výsledek vlastně poměrně úctyhodný

• Mezi hlavní problémy čínské ekonomiky aktuálně patří slabá domácí poptávka i trable v průmyslu spojené s drahými komoditami a prodlevami v dodávkách některých základních součástek

• Cílem Pekingu pro letošní rok je celkový šestiprocentní růst, což dle analytiků druhá nejsilnější ekonomika světa nejspíš splní

Některé země by za taková čísla byly rády, v případě Číny se nicméně dají považovat za drobné zklamání. Tak hodnotí analytici nejnovější údaje o vývoji tamní ekonomiky, která si v rámci druhého letošního čtvrtletí meziročně polepšila o 7,9 procenta. Tedy „jen“ o 7,9 procenta – neboť jak připomíná zpravodajská agentura Reuters, dle jejich původních odhadů měla být ještě o 0,2 procentního bodu vyšší.

„Čísla se nacházejí nepatrně pod naším očekáváním a očekáváním trhu, ale myslím si, že (čínská) dynamika je poměrně silná,“ uvedl ekonom Wo-ej Čchen ze singapurské investiční banky UOB.

Ještě v průběhu prvního čtvrtletí roku 2021 se Peking mohl chlubit meziročním růstem 18,3 procenta. To však bylo do značné míry výsledkem nízké statistické základny, respektive nebývalého propadu z úvodu roku loňského, kdy se Čína jako první na světě musela začít potýkat se šířící se koronavirovou epidemií.

Nic dramatického

Dle některých odborníků každopádně ve čtvrtek zveřejněné statistické údaje zas až tolik překvapivé nejsou. Čína byla vloni jednou z mála, ne-li jedinou velkou ekonomikou, která si za celých 12 kalendářních měsíců dokázala navzdory covidové krizi polepšit – podle tamních úřadů povyskočila o 2,3 procenta. Její loňský růst byl natolik rychlý, že se z propadu „v podstatě plně vzpamatovala“, řekl CNN Julian Evans-Pritchard, analytik ze společnosti Capital Economics.

„Trend jejího růstu je nyní vlastně vyšší než v době před covidem. Jen tam je daleko méně prostoru pro to, aby mohla růst tak rychle. (HDP) naráží na svá omezení, a proto začínáme být svědky toho, že míra růstu poměrně významně oslabuje,“ vysvětlil.

Historický okamžik. Čína předstihla Spojené státy a stala se největším obchodním partnerem Evropské unie

Podobného názoru je i analytik firmy Akcenta Miroslav Novák. „Meziroční růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí sice výrazně zpomalil, přesto je podle mě nutné tyto výsledky hodnotit poměrně pozitivně,“ napsal v komentáři pro Euro.cz. V kontextu hospodářského vývoje v posledním roce a půl si Peking „vede nad očekávání dobře“, zvláště pak ve srovnání se Spojenými státy americkými či Evropskou unií.

Důležité je dle něj například vyzdvihnout fakt, že „čínský HDP v mezičtvrtletním srovnání vzrostl, a to konkrétně o 1,3 procenta, což je více než tržní odhad, který činil 1,2 procenta“, ačkoliv je stejně tak potřeba zmínit, že „za rychlejším mezičtvrtletním růstem stála především revize z prvního kvartálu.“

Že k aktuálnímu zpomalení rostoucího trendu dojde, bylo podle Nováka již delší dobu zcela evidentní: „Začátek loňského roku byl totiž v Číně velmi zásadně poznamenán pandemií a meziroční prudký růst o 18,3 procenta byl především efektem velmi nízké statistické základny z loňského prvního kvartálu. Zpomalení meziročního tempa na 7,9 procenta v tom druhém zaostalo za tržním odhadem jen lehce, což není nic dramatického.“

Každý šestý mladý Číňan je bez práce

Faktorů, které k němu přispěly, by se každopádně dalo najít hned několik. Peking má v poslední době potíže například s domácí poptávkou – maloobchodní tržby sice v červnu povyskočily o 12,1 procenta, jednalo se však o nejnižší růst za celý letošní půlrok. „Data týkající se druhého čínského čtvrtletí nadále vykazují nevyvážené zotavování,“ nechala se slyšet Jüe Su, hlavní ekonomka organizace The Economist Intelligence Unit.

Rovněž míra nezaměstnanosti nevyznívá zcela optimisticky. Koncem minulého měsíce se pohybovala na pětiprocentní úrovni, tedy stejně jako v květnu. Jako zarážející se nicméně jeví situace mezi mladými. Počet lidí bez práce ve věku od 16 do 24 let narostl ve srovnání s letošním březnem o 1,8 procentního bodu a dostal se na hranici 15,4 procenta.

Neustále chybějící čipy

Další trable pro čínské hospodářství přicházejí z průmyslu. Ceny komodit a některého zboží produkovaného tamními výrobci stoupají rychlostí, která byla k vidění naposled před 13 lety. Nepomáhají ani neustále výpadky v dodávkách a nově vznikající ohniska koronavirové nákazy, která omezují provoz v několika tamních přístavech.

„Čelíme komplikacím v domácím i mezinárodním prostředí, zejména v oblasti růstu cen komodit, které dostávají podniky pod výrazný tlak a zvyšují jejich náklady,“ shrnula mluvčí čínského statistického úřadu NBS Liou Aj-chua.

Ani Čína, ani USA nebo Singapur. Nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou světa by se letos mohla opět stát Indie, uvádí OECD

Průmysl jako celek sice v červnu meziročně vzrostl o 8,3 procenta (byť v květnu se pohyboval na hranici dokonce 8,8 procenta), avšak automobilový sektor zažil v témže období čtyřprocentní propad, neboť se dle Liou této 1,4miliardové zemi zkrátka stále nedostává polovodičových čipů.

Navzdory částečně nelichotivým číslům by každopádně měl Peking svůj v březnu stanovený cíl pro letošní rok naplnit, ba dokonce ještě o něco překročit. „Celkově je Čína na té správné cestě k zotavení, meta šestiprocentního ročního růstu je na dosah,“ pronesl analytik banky JP Morgan Čchao-pching Ču.