Němečtí Turci a jejich poslanci – temná vazba na islamisty
V Německu žije přibližně 1,5 milionu Turků, kteří jsou oprávněni volit v tureckých volbách. Úspěch u nich měl jednoznačně současný prezident Erdogan. V prvním kole pro něj hlasovalo 65,5 % německých Turků, opoziční kandidát Kilicdaroglu získal 32,5 %. Vyšší podporu měl Erdogan už jen v Belgii (72,3 %), Rakousku (72 %) a Nizozemsku (68,4 %). Naproti tomu ve Velké Británii (79 %), Kanadě (79,7 %) a USA (80,4 %) zvítězil Kilicdaroglu. Důvodem může být sociální struktura Turků žijících v zahraničí – AKP má vysokou podporu v zemích, kde žijí tzv. gastarbeiteři z Anatolie. Naopak akademici a vzdělanější vrstvy se častěji stěhují do anglosaských zemí.
Turků žijících v Německu se bezprostředně nedotýkají vnitropolitické problémy jejich vlasti, jako je inflace nebo politické represe. Turkům v zahraničí nabízí Erdogan velkou myšlenku – ideu, že jsou součástí velkého národa. Ale i v rámci Německa existují regionální rozdíly ve volebním chování Turků. V Essenu získala AKP 77 %, v Berlíně pouze 49 %. Essen je město v Porúří, generální konzulát ve městě je spádovou oblastí pro města jako Duisburg, Bochum, Gelsenkirchen. Jedná se o typická města s dělnickou sociální strukturou. Například v Duisburgu po Erdoganově vítězství vypukly v ulicích spontánní oslavy, silnice byly zablokovány auty a podle policie panovala „radostná atmosféra“. Naproti tomu turecká komunita v Berlíně je heterogennější a zahrnuje různé sociální vrstvy.
Německo-turečtí poslanci
Němečtí Turci se však voleb neúčastní jen jako voliči, ale také jako kandidáti. V uplynulých volbách bylo za poslance zvoleno 5 kandidátů, kteří se v Německu narodili nebo zde desítky let žili. Čtyři muži a jedna žena, všichni jsou „konzervativní“ a čtyři patří do vládnoucího tábora prezidenta Erdogana.
Meryem Göka dosud vedla pobočku Erdoganovy strany AKP v Německu. Její otec patřil k první generaci gastarbeiterů a v 60. letech minulého století přišel do Německa z Konye ve střední Anatolii. Göka se narodila v roce 1963 v bádenském městě Ettlingen, strávila zde dětství a němčina je jejím mateřským jazykem s mírným švábským přízvukem. Koncem 70. let se s rodinou přestěhovala do Turecka, kde vystudovala biologii. Angažovala se v AKP a před čtyřmi lety ji Erdogan vyslal do Berlína jako „velvyslankyni“ AKP. Hlavu má zahalenou šátkem a na jejím twitterovém účtu najdeme třeb oslavnou připomínku výročí dobytí Konstantinopole Osmany.
Oguz Ücüncü je rovněž nováčkem v tureckém parlamentu. Narodil se v roce 1969 ve vestfálském Hammu, kde také vyrůstal. Stal se inženýrem a již od útlého mládí se angažoval v islamistickém sdružení Milli Görüs, v letech 2002-2014 byl jeho generálním tajemníkem. Ücüncü byl v minulosti spolu s dalšími funkcionáři MG vyšetřován kvůli podezření z padělání a praní špinavých peněz. Trestní stíhání však bylo zastaveno. V rozhovoru pro jednu z německých televizí Ücüncücü prohlásil, že jeho politickým programem je boj proti islamofobii a rasismu.
Zafer Sirakaya je poslancem za AKP od roku 2018. Má 49 let, narodil se v Porúří a je politologem. Spoluzaložil a několik let vedl Unii evropsko-tureckých demokratů (UETD), která je lobbistickým sdružením AKP v Evropě. Po svém zvolení v roce 2018 převzal Sirakaya vedení nově zřízeného výboru pro záležitosti zahraničních Turků. V novém funkčním období chce s vládními politiky a poslanci spolkových zemí s tureckou menšinou diskutovat o „diskriminaci, znevýhodnění, vyloučení, islamofobii a xenofobii a hledat řešení,“ řekl Sirakaya listu Tagesspiegel.
Alimu Yükselovi je 74 let a do Německa přišel až v dospělosti koncem 70. let. Téměř 30 let působil jako imám v mešitách v Severním Porýní-Vestfálsku. Stal se vedoucím Milli Görüs v Německu a tím i jednou z nejvýznamnějších postav politického islámu. Naposledy byl zmocněncem pro zahraniční Turky v islamistické straně YRP, která patří do koaličního tábora.
Mustafa Yeneroglu je jediným německo-tureckým poslancem z opozice. Do Kolína nad Rýnem přišel z Turecka s rodiči jako nemluvně, vyrůstal zde a vystudoval práva. Svou politickou kariéru zahájil na islamistické scéně, když byl stejně jako Ücüncü a Yüksel tajemníkem Milli Görüs. Ještě v roce 2015 byl zvolen do tureckého parlamentu za AKP. Byl členem předsednictva strany a v německých talk show a debatách obhajoval prezidenta Erdogana. Po svém znovuzvolení v roce 2018 začal Erdoğana kritizovat a v roce 2019 z AKP vystoupil. O rok později založil s několika bývalými ministry a poslanci AKP stranu Deva a za tuto stranu získal znovu mandát.
Milli Görüs, kam se podíváš…
V životopisech poslanců je obzvláště nápadná vazba na Milli Görüs. Milli Görüs je pod dohledem německé rozvědky a je prodlouženou rukou tureckého státu. Sdružení má ve své správě více než 300 mešit na území Německa. MG je úzce propojeno s dalším sdružením, Ditib, které je největší turecko-islámskou organizací v Německu. Ditib a Milli Görus tvoří mimořádně rozsáhlou organizační a mobilizační síť. Organizovaly autobusovou dopravu ke konzulátům, kde se volby konaly. Spolu s pracovníky konzulátů tvoří Ditib a MG stínový stát na území „západního“ Turecka.
Autorka je politoložka, s rodinou žije v Berlíně.
Převzato z Konzervativních novin.