Stále víc zemí staví kvůli uprchlíkům na hranici ploty. Včetně sousedů ČR
Záběry z přeplněného kábulského letiště posledních dní značí jediné. Běžní Afgánci slibům Tálibánu nevěří a zemi chtějí opustit. A uvědomuje si to i Evropa.
"Tento problém je třeba vyřešit pomocí všech běžně dostupných, ale i mimořádných nástrojů, které migraci znemožní a zabrání vytvoření nelegálních migračních tras," hřímá italský ministr zahraničí Luigi Di Maio.
Obavy Evropy navíc umocňuje běloruský vůdce Lukašenko. Ten začal běžence využívat jako nástroj nátlaku na Unii. Pobaltské státy a Polsko už proto rozhodly, že své hranice s Běloruskem opevní plotem.
"Abychom tomuto problému mohli čelit, musíme řádně chránit naši hranici. Protože ale víme, že lidé na druhé straně mohou potřebovat podporu, poslali jsme tam humanitární pomoc," nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki.
"Stavět ploty a zdi mezi lidmi v 21. století je vždycky poněkud děsivé. Já to vnímám tak, že to má být spíš odstrašující prostředek. Doufám, že to nebude tak, že u těch plotů se budou fyzicky zastavovat uprchlíci," doufá ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Zabránit opakování situace z roku 2015 chce pomocí plotu také Řecko. Země tehdy byla migrační branou a do Evropy přes ní přicházely stovky tisíc běženců.
"Může to být to, že evropští představitelé naznali přes všechny dobré úmysly, že Evropa dokáže přijmout a důstojně se postarat, integrovat a zvládnout své problémy v určitém čase jen pro určité množství uprchlíků," zamýšlí se Pánek.
A staví se i v Turecku, které už teď zadržuje miliony uprchlíků. Tamní prezident i evropští lídři se shodují na tom, že nejdůležitější je teď předejít tomu, aby se lidé na cestu do Evropy vůbec vydali.