Muž předpověděl anexi Krymu, teď předpovídá totální katastrofu
Paul Miller, který za vlády prezidentů Bushe a Obamy vedl sekci Národní bezpečnostní rady zaměřenou na Afghánistán a pracoval coby poradce obou prezidentů pro blízkovýchodní problematiku, napsal v prestižním časopise Foreign Policy děsivou předpověď, jak se mezinárodní vztahy v příštích dvou letech vyvinou.
Miller správně odhadl, že se Rusko pokusí obsadit Krym a vyvolá na východě Ukrajiny ozbrojené povstání, teď jeho analýza děsí hlavně obyvatele pobaltských států. Podle něj jsou totiž dalším cílem ruského prezidenta Vladimíra Putina právě Lotyšsko, Estonsko a Litva.
"Putin má jasný cíl a strategii. Není ale hnán chladnými kalkulacemi racionálního národního zájmu. Věří, že ruská hegemonie v jeho nejbližším okolí je klíčová pro bezpečnost Ruska. Kreml je hnán kombinací ruského nacionalismu, smíchaným s náboženstvím, pocitem osudové předurčenosti a mesiášstvím. Rusové se vnímají jako strážci ortodoxního křesťanství, kteří mají za úkol víru šířit," píše Miller v článku ve Foreign Policy.
Rozšiřování NATO a Evropské unie vnímá Rusko jako hrozbu své bezpečnosti a prosperitě. "NATO není jen strážcem liberálního řádu v Evropě, ale agent zdegenerovaného západu, který je hlavní překážkou ruské velikosti. Proto je Putinovou hlavní strategií zničit NATO," píše Miller.
Putin chce kvůli tomu zpochybnit závazek členských států ke společné obraně. Ránu už alianci zasadila okupace sporných regionů v Gruzii a nyní na Ukrajině. Oba státy měly přislíbené členství, pokud budou mít na svém území ruské vojáky, těžko ale do aliance vstoupí.
Další krok Ruska je ovšem nebezpečnější než ty předchozí, zaměří se totiž na státy, které již členy NATO jsou, na pobaltské republiky. "Nepošle tam velkou formaci uniformovaných ruských vojáků, to by všechny členy aliance donutilo k reakci. Místo toho využije Putin skrytých spojenců, pravděpodobně v příštích dvou letech. Zřejmě rusky mluvících Lotyšů a Estonců, kteří začnou protestovat, domáhat se svých práv, tvrdit, že jsou pronásledovaní a budou žádat o ´mezinárodní ochranu´," myslí si Miller.
"A ´náhodou´ se objeví dobře ozbrojená a vycvičená ´Lidová fronta za osvobození ruského Pobaltí´. Přijde pár atentátů a bombových útoků a celé Pobaltí se ocitne na pokraji občanské války. Rusko zablokuje všechny snahy Rady bezpečnosti OSN a samo se nabídne coby mírotvůrce. Severoatlantická rada se sejde, Polsko bude požadovat aktivaci článku V (společná obrana - pozn. red.), což odmítnou Německo a Francie. Oči se teď budou opírat na USA," předpovídá analytik.
Pak je otázkou, jak se zachová nový americký prezident Donald Trump. Na jednu stranu tvrdil, že chce mít s Ruskem dobré vztahy a mluvil o zrušení protiruských sankcích, ale také uvedl, že chce s Ruskem jednat z pozice síly. Ustoupí tlaku ruského prezidenta Putina a nechá jej rozbít západní bezpečnostní struktury, nebo se Rusku postaví a bude riskovat začátek 3. světové války?