Tento víkend uplyne pětapadesát let od neúspěšného pokusu anticastrovských Kubánců, podporovaných USA, svrhnout Castrovu komunistickou diktaturu invazí na pláži Girón v zátoce Sviní v dubnu 1961. Castro poté, co diktátor Batista uprchl z Kuby, vstoupil do Havany v lednu 1959 – a v polovině toho roku už bylo jasné, že nebuduje demokracii, nýbrž diktaturu novou. Na podzim už všichni pochopili, že komunistickou. Castrův spolubojovník Huber Matos, který na to upozornil, dostal dvacet let vězení, v němž byl mučen. Když třiadvacetiletý bankovní úředník Armando Valladares v roce 1960 odmítl dát na svůj stůl propagační cedulku „Podporuji Fidela Castra“, dostal dvaadvacet let – a taky byl krutě mučen. Na jaře 1960 CIA připravila plán svrhnutí Castra, v létě jej prezident Eisenhower autorizoval. Na podzim uvalil na Kubu embargo kvůli Castrovu znárodnění soukromého vlastnictví Američanů; vyvlastnění soukromého majetku ve veřejném zájmu je sice přípustné, ale vždy jen za náhradu; bez ní je krádeží. Nově zvolený prezident Kennedy vydal v dubnu 1961 rozkaz invazi uskutečnit. Na prahu jaderné války Plán invaze počítal s leteckou podporou USA a tu Kennedy invazním jednotkám na poslední chvíli odmítl poskytnout. Kubánští bojovníci za svobodu byli Castrovými jednotkami zabiti nebo zajati (všechny přeživší Kennedy od Castra o Vánocích 1962 [...]
