Zlato znovu láme rekordy. Tady je patnáct faktů, které jste o něm možná nevěděli

V posledních měsících sotva uplyne týden, aby cena zlata nepřepsala další historické maximum. Výjimkou nebyl ani tento týden, kdy se vzácný kov poprvé v historii obchoduje za více než sto tisíc korun za trojskou unci.

Přinášíme patnáct faktů o zlatu, které možná neznáte. Kolik z nich vás překvapí?

1. Pár bazénů pro všechno zlato světa

Když by si člověk pokusil představit, kolik zlata lidstvo skutečně vytěžilo, realita ho možná zaskočí. World Gold Council odhaduje, že v historii lidstva bylo vytěženo zhruba 216 tisíc tun zlata.

Vzhledem k vysoké hustotě zlata (kolem 19,32 gramu na centimetr krychlový) z toho po roztavení vychází krychle o hraně přibližně 22 metrů. V praxi to znamená, že veškeré vytěžené zlato světa by se vešlo jen do několika olympijských bazénů.

2. Proč cenu udáváme v trojské unci?

Cena zlata se už po staletí neudává v gramech ani kilogramech, ale v trojské unci, která váží zhruba 31 gramů. Kořeny tohoto zvyku sahají do středověké Evropy, konkrétně do francouzského obchodního města Troyes, kde se na velkých trzích ustálil váhový systém pro vzácné kovy.

Trojská unce nabízela dostatečnou přesnost i praktičnost pro obchod s velmi cenným materiálem. Když se později formovaly moderní burzy a centrální banky, převzaly tento standard beze změny.

Dnes už jde hlavně o setrvačnost systému. Změna by rozbila kontrakty, ceníky i logistiku, aniž by přinesla skutečný užitek. Při současné ceně zlata vychází kilogramová cihla zhruba na 3,3 milionu korun.

3. Největší zlatá cihla

Standardem velkého trhu se zlatem není kilogramový slitek, ale takzvaný Good Delivery bar o hmotnosti přibližně čtyř set trojských uncí, tedy zhruba dvanáct a půl kilogramu.

Tento formát vznikl kvůli efektivnímu skladování a obchodování mezi bankami. Pravidla stanovuje britská organizace London Bullion Market Association a právě tyto slitky tvoří základ světových zlatých rezerv.

Největší zlatá cihla na světě váží přibližně 250 kilogramů a vznikla v Japonsku jako demonstrační exponát společnosti Mitsubishi Materials. Slitek byl oficiálně zapsán do Guinnessovy knihy rekordů a dnes je vystaven v muzeu.

4. Lze ho rozklepat do průhledna

Doma to kladívkem raději nezkoušejte, nicméně zlato patří k nejtvárnějším materiálům, jaké člověk zná. Z jediného gramu lze vytepat plát o ploše několika metrů čtverečních, tak tenký, že jím prochází světlo. Právě proto se zlato po staletí používá nejen ve šperkařství, ale i v technologiích, kde rozhodují extrémní vlastnosti materiálu.

Tenoučké vrstvy zlata chrání elektronické kontakty, optické přístroje i družice ve vesmíru. Fyzika tady vysvětluje, proč má zlato hodnotu daleko za hranicí šperků a investic.

5. Na ryzosti záleží

Udává, kolik skutečného zlata materiál obsahuje. Investiční zlato má ryzost 999,9 tisíciny a je téměř chemicky čisté. Šperky bývají výrazně méně ryzí, často 585 nebo 750 tisícin, aby byly tvrdší a odolnější. Právě rozdíl v ryzosti zásadně ovlivňuje cenu i možnosti dalšího využití.

6. Zlato, které svět neviděl

Podstatná část světového obchodu se zlatem probíhá bez fyzického přesunu kovu. Obchodování se odehrává prostřednictvím futures kontraktů a ETF, kde se pracuje s cenou a nárokem, nikoli s konkrétním slitkem.

Fyzické zlato tak zůstává v trezorech, zatímco vlastnické vztahy se mění jen na papíře nebo v databázích. Problém by nastal ve chvíli, kdy by větší část investorů chtěla své zlato skutečně fyzicky převzít, protože systém počítá s tím, že k tomu dochází jen výjimečně.

7. Pochází z kosmu

Zlato na Zemi nevzniklo v běžných hvězdách ani při formování planety. Podle poznatků současné astrofyziky se těžké prvky včetně zlata tvoří při extrémních událostech, jako jsou srážky neutronových hvězd.

Tyto procesy probíhaly dávno před vznikem Sluneční soustavy. Zlato, které dnes lidé těží a ukládají do trezorů, je tedy doslova pozůstatkem kosmických katastrof.

8. V Česku zůstává pod zemí

Největšími producenty zlata jsou dnes Čína, Austrálie a Rusko, kteří každoročně vytěží stovky tun vzácného kovu. Nejrozsáhlejším zlatým dolem planety je ale Muruntau v Uzbekistánu. Každoročně se zde vytěží přes dva miliony trojských uncí zlata, tedy zhruba 62 tun.

V Česku dnes neprobíhá klasická průmyslová těžba zlata, přesto se odhady zásob pohybují v řádu stovek tun. Nejčastěji se zmiňují lokality Mokrsko, Čelina a oblast Zlaté Hory. Otevření ložisek je však z politických a ekologických důvodů dlohodobě neprůchodné.

9. Nejdražší výrobky

Za nejdražší zlatý luxusní výrobek v historii jsou považovány kapesní hodinky Henry Graves Supercomplication značky Patek Philippe, vyrobené z osmnáctikarátového zlata a prodané v roce 2014 za 24 milionů dolarů, skoro půl miliardy korun.

Zlatá toaleta America od Maurizia Cattelana patří k nejznámějším zlatým uměleckým dílům, její skutečná tržní cena ale zůstává neznámá, protože byla před plánovaným prodejem odcizena.

10. Je jedlé

Zlato se používá i v gastronomii, kde má podobu extrémně tenkých plátků nebo jemného prachu. Lidské tělo ho nedokáže vstřebat ani rozložit, a proto je při požití zdravotně nezávadné. Slouží výhradně jako vizuální efekt a chuť jídla nijak nemění.

Kuriózním příkladem je kobliha posypaná 24karátovým zlatem, která se objevila na menu brooklynské restaurace Manila Social Club a prodávala se zhruba za sto dolarů.

11. Zlaté medaile nejsou zlaté

Moderní olympijské zlaté medaile nejsou vyrobené ze zlata, ale převážně ze stříbra s tenkou vrstvou zlata na povrchu. Medaile z ryzího zlata se udělovaly naposledy na začátku minulého století.

Podle odhadů by taková olympijská medaile měla při dnešních cenách hodnotu zhruba milion korun jen na samotném kovu.

12. Rezervy ČNB

Česká národní banka v posledních letech výrazně navyšuje své zlaté rezervy, a vrací tak žlutému kovu roli strategické pojistky. Na konci minulého roku ČNB držela přes 71 tun zlata a cílem je hranice sto tun do roku 2028.

Většina těchto zásob přitom neleží v Praze. Zlato je uložené hlavně v trezorech velkých finančních center, zejména v britské centrální bance.

13. Zlatá skrýš pod Londýnem

Pod londýnskými ulicemi se nachází jeden z největších zlatých trezorových komplexů světa. V srdci finanční čtvrti spravuje Bank of England síť osmi hlubokých trezorů, v nichž je uloženo přes pět tisíc tun vzácného kovu patřícího desítkám států a bank.

Londýn tak funguje jako globální sklad fyzického zlata, skrytý přímo pod běžným městským provozem.

14. Zuby po babičce nevyhazujte

Zlato se desítky let používalo v zubním lékařství, protože je biokompatibilní, netoxické a v ústech prakticky nezničitelné.

Staré korunky a můstky často obsahují skutečné zlato, někdy v překvapivě vysoké ryzosti. Není to mýtus ani groteska z filmu. Sice na něm nezbohatnete, ale i zlatý zub po babičce může mít dnes reálnou výkupní hodnotu.

15. Strach ze zlata

Zlato nemá jen obdivovatele, ale i své odpůrce. Takzvaná aurofobie je vzácná, ale popsaná fobie spojená se strachem ze zlata, jeho lesku nebo samotného dotyku. U některých lidí stačí samotný pohled na zlato nebo už jen řeč o něm k tomu, aby se objevila nevolnost, závratě či panický stav.

Jde ale skutečně o vzácné výjimky, protože s ohledem na jeho stále rostoucí cenu má většina lidí tento vzácný kov stále raději.

The post Zlato znovu láme rekordy. Tady je patnáct faktů, které jste o něm možná nevěděli appeared first on Forbes.