Deník Washington Post vydal v souvislosti s měsíce trvajícím akutním nedostatkem jídla v Gaze článek s přehlednou infografikou o tom, co se stane, když děti hladovějí. Dlouhodobé hladovění vede samozřejmě k viditelným změnám, při nedostatku živin získává tělo energii vstřebáváním vlastních bílkovin, svalů. To ale není vše. Hladovějící děti ztrácejí vlivem změn v trávícím traktu chuť k jídlu, takže i když je pak jídlo třeba dostupné, měla by rekonvalescence probíhat pod lékařským dohledem a postupně. Orgány v těle přestávají fungovat, zpomaluje se krevní oběh, selhává imunita. Boj s jakoukoliv infekcí je nekonečný anebo naopak fatální. Mozek, zejména dětský, spotřebuje významnou část živin a pokud je nemá, nevyvíjí se. Velká část takových dětí si odnese celoživotní následky, pokud přežijí. Kam si je odnesou? No přece někam mimo Gazu, jak opakovaně konstatují vládní představitelé Izraele (kteří zároveň popírají těžko popiratelné důkazy o katastrofickém nedostatku jídla v Gaze, kde byly stovky lidí zabity izraelskou armádou při čekání na jídlo). Takové místo ale neexistuje. Proč? Protože dva miliony obyvatel Gazy nikdo nepřijme. Odsun Palestinců z Gazy by byl válečný zločin. Jsem si zcela jist, že to vládní představitelé Izraele vědí. Takže když není možné Gazu etnicky vyčistit přemístěním obyvatel jinam, co je plánem etnického čištění? Zjevně zůstává jediná odpověď: smrt.
