„Dělám oblečení.“ Zemřel legendární Issei Mijake, který nás naučil milovat strohost
Myslet mimo zavedené škatulky. Přinášet lidem do života předměty, o kterých ani netušili, že by po nich mohli toužit. Zní to jako motto Steva Jobse? Možná – ale také to byl způsob uvažování jeho oblíbeného návrháře Issei Mijakeho. Muž, jehož myšlení Jobs bezmezně obdivoval, zemřel v úterý 9. srpna ve věku osmdesáti čtyř let. Svým minimalistickým hodnotám zůstal věrný […]
The post „Dělám oblečení.“ Zemřel legendární Issei Mijake, který nás naučil milovat strohost appeared first on Forbes.
Myslet mimo zavedené škatulky. Přinášet lidem do života předměty, o kterých ani netušili, že by po nich mohli toužit. Zní to jako motto Steva Jobse? Možná – ale také to byl způsob uvažování jeho oblíbeného návrháře Issei Mijakeho.
Muž, jehož myšlení Jobs bezmezně obdivoval, zemřel v úterý 9. srpna ve věku osmdesáti čtyř let. Svým minimalistickým hodnotám zůstal věrný až do konce, a proto si nepřál žádný typ posledního rozloučení.
Mijake byl legendou dávno předtím, než si od něj sérii dnes už ikonických černých roláků objednal Steve Jobs. Přezdívalo se mu největší módní lidumil, který dokázal vytvořit oblečení beztvaré, a zároveň architektonicky přesné.
Právě Mijake uvedl do módy plisování, zažívající momentálně obrovský comeback. Návrháři, který se od roku 1973 účastnil pařížského Fashion Weeku, se podařilo i v roce 2022 přilákat pozornost generace Z.
„Design není filozofie, ale praktická záležitost do života,“ tvrdil. V době přehlcené složitými vizuálními vjemy je tento přístup asketický i osvěžující zároveň. Například kolekce Pleats Please, poprvé uvedena v roce 1993, je momentálně natolik oblíbená proto, že plisé můžete pohodlně vyprat v pračce a neztratí svůj tvar.
Platforma RealReal, kde si můžete koupit oblečení od návrhářů z druhé ruky, hovoří o nárůstu prodejů této kolekce o tři sta deset procent v období mezi letošním lednem a květnem.
Bývaly časy, kdy jste profesionály ze světa designu nebo architektury poznali tak, že na rameni třímali tašku zvanou Bao Bao Bag. Mijake ji navrhl z barevných plastových trojúhelníků.
Povedlo se mu nejen seznámit zbytek světa s japonskou módou, ale také vytvořit impérium, jehož součástí byly stejně tak oděvy a tašky, jako parfémy, sluneční brýle nebo hodinky. Při všem, co v rámci své značky dělal, se přitom muselo dbát na „monozukuri“, což bychom volně mohli interpretovat jako umění výroby podle prastarých tradic.
Issei Mijake nesnášel, když ho někdo označoval za módního návrháře. „Dělám oblečení,“ odpovídal stroze. Celý život ho pronásledovalo dětské trauma, kdy rodák z Hirošimy přišel ve třech letech o matku – zemřela na následky ozáření po svržení atomové bomby.
Ačkoliv se v polovině šedesátých let přestěhoval do Paříže, kde pracoval pro módní domy Guye Laroche a Huberta de Givenchyho, okázalost se Mijakemu doslova příčila.
„Chci dělat podobně jednoduché věci jako jsou trička a džíny,“ prohlásil kdysi v rozhovoru pro japonský deník Yomiuri Shimbun. Zamilovaný do tvůrčího procesu chtěl šít oblečení z jednoho kusu a tvořit funkční návrhy. Issei Mijake byl bezchybně konzistentní – a právě tím se navždy zapsal do módních dějin.
The post „Dělám oblečení.“ Zemřel legendární Issei Mijake, který nás naučil milovat strohost appeared first on Forbes.