Někde byla situace na ostří nože

Prvosledové jednotky rychle pospíchaly, než se nepřítel vzchopí k odporu. Obavy a nejistota jsou výborná kombinace k tomu, aby k nějaké nepředloženosti. Naštěstí, ač někde jiskřilo, vše skončilo dobře, komentuje František Roček obsazení Československa.

Ve 0.45 hod. již projížděly okupační jednotky Teplicemi a v 1.30. hod. zablokovaly československé tankisty v Žatci v jejich kasárnách.


Obsazení letišť

V ranních hodinách 21. srpna po zablokování kasáren kolem 3.30 hod. přijel i na žatecké letiště 11. stíhacího leteckého pluku sovětský tankový prapor s tanky a obrněnými transportéry. Přijel i letištní personál. Dopoledne přistálo na letišti asi 12 sovětských stíhacích letounů MiG-21.

Mezi československými a sovětskými vojáky bylo značné napětí. Když po 21. hodině přišel za velitelem 3. sboru protivzdušné obrany státu velitel sovětské divize s požadavkem na doplnění pohonných hmot, byl odmítnut.

Sověti projevili také zájem o hradčanské letiště alias o letiště u Mimoně. Tankoví turisté ze sovětské 11. gardové armády se k němu vydali z oblasti Zhořelce.

Z Rumburku jely tankové kolony na Českou Lípu a z části i na Mimoň a také na Liberec a Turnov. Na letiště Hradčany dorazily asi ve 2.25 hod. (podle jiných zdrojů již v 1.00 až 1.30 hod.) a do 4.00 hod. na letišti přistály první dopravní letouny An-12 s výsadkem. Za nimi přistály stíhačky MiG-21 a také transportní vrtulníky Mi-6.

1968: Víte kudy a jak se valily tanky do Čech?

Blokády a výhrůžky

Před 3. hodinou zablokovali Sověti litoměřickou posádku a v 6.55. hod. obklíčili velitelství 51. ženijní brigády. Jakýsi major Ušakov se prohlásil velitelem města. Do 9. hod. byla okupována tamní telefonní ústředna a ještě předtím muniční sklady. Sovětská jednotka pod pohrůžkou zbraní obsadila sklad munice v Trávčicích – Nučničkách a odzbrojila československou posádku.

Sověti ale také narazili na odpor. Neúspěšně se pokusili odzbrojit řadu posádek a skladů na Litoměřicku. Velitel 51. ženijní brigády kvůli tomu zavolal nadřízeným.

Když se navečer major Ušakov spolu s podplukovníkem Běljajevem vrátili zpět do Litoměřic, velitel československé ženijní brigády jim sdělil, že mají ihned zavolat armádnímu generálovi Pavlovskému. Neuslyšeli asi nic hezkého, protože potom velice aktivní sovětští důstojníci nechali rychle stáhnout jednotky z města a dál přežívali za Litoměřicemi u Žalhostic.