Soud doskomíral k prázdninám
26. 6. 2019 JemelikZdenek a Chamurappi z.s.
Na Karlovarských právnických dnech vystoupil předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal se zásadní úvahou o potřebě novelizace trestního řádu, směřující k urychlení trestního procesu. Je to jeho tradiční téma, kterým se zabýval zejména jako duchovní otec dřívějších novelizací trestního řádu. Potěšila mě ta část jeho vystoupení, v které se rozhovořil o významu dobré přípravy předsedy senátu na vedení procesu, na nezbytnost dokonalé znalosti trestního spisu.
Mluvil mi z duše, neboť mezi mými poznatky z praxe je i vyhlášení rozsudku, při němž předseda senátu prokázal mezery ve znalosti spisu, ale přesto uložil drakonické tresty.
Naopak mě nepotěšily úvahy o nutnosti omezení práv obhajoby, jež mají znemožnit obstrukce, směřující k prodlužování procesu. Jde o omezení délky závěrečných řečí a o zavedení přípustnosti jejich přerušování či zastavování. Je pravda, že se vyskytují obžalovaní, kteří dokáží přednášet stanoviska k důkazům nebo závěrečné řeči i několik dní. A v umění protahovat jednání s ními závodí i někteří obhájci. Prospěch pro obžalované z takového jednání je nejistý, advokáti jej mají vždy. Jenže jde o úkazy, které se odehrávají jen výjimečně, zřídka u okresních soudů, a účastní se na nich výjimeční obžalovaní, nadaní sebevědomím a výřečností. Daleko častější jsou případy, kdy obžalovanému působí přednesení závěrečné řeči potíže a přerušování soudcem je běžným nešvarem. Omezení, která navrhuje předseda Nejvyššího soudu ČR, jsou reakcí na chování výjimečných jedinců mezi obžalovanými i obhájci, ale mohou mít neblahý dopad na běžné případy. Rychlost procesu je sice důležitý ukazatel, ale zvýšení jeho významu by nemělo jít na úkor práv obhajoby.
Domnívám se ale, že pan předseda Nejvyššího soudu je tak trochu „mimo mísu“, protože přebujelá výřečnost některých obžalovaných určitě není hlavní příčinou průtahů řízení. Daleko větší potíže zejména u velkých procesů vyvolává nekázeň svědků, jejichž neomluvená neúčast nutí soud k zaplňování mezery v rozvrhu jednání náhradním programem a často i k odročování řízení. Možná pana prof. Šamala napadnou nějaká systémová opatření, jak svědky ukáznit.
Příkladem je vývoj „velké daňové kauzy“, vedené u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného proti Shahramu Zadehovi & spol. Sleduji toto řízení od jara r. 2015 a o potížích se svědky jsem začal psát v r. 2018. ˇPostihly i poslední předprázdninový blok hlavního líčení, plánovaný na dny 24-26. června 2019. Dne 24. se dostavil jeden ze dvou předvolaných svědků. Jeho výpověď byla velmi krátká a týkala se jeho vlastní obchodní činnosti a sporu s finanční správou. Nikoho z obžalovaných neznal, takže nemohl poskytnut žádné informace o jejich činnosti. Dny 25. a 26. června byly vyhrazeny pro výslech velevýznamného svědka. Ten se ale bez omluvy nedostavil. Soud zaplnil část uvolněného časového prostoru přehráváním odposlechů. Ale jednání dne 26. zrušil. Čili plánovaný čas třídenního bloku soud využil jen z poloviny. Hlavní líčení bude pokračovat až v září. Co se vleče, neuteče.