Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 29. díl. Agenda-setting
Každý novinář zná prastaré úsloví o tom, že zpráva není, když pes pokouše pána, nýbrž když pán pokouše psa. Teoretikové médií, sociologové, sociální psychologové, ti všichni si léta lámou hlavu, proč jsou média plná unifikovaných (a nejčastěji negativních) zpráv, proč víc nepřispívají k diferencované politické orientaci a zasvěcenějšímu názoru veřejnosti na opravdu důležitá témata. Kdo stanovuje, oč se bude veřejnost, tedy příjemci mediálních sdělení zajímat? A kdo tedy přeneseně bude mít – výběrem onoho okruhu témat, zajímajících veřejnost – vliv na utváření veřejného mínění? To je otázka, která nejvíce trápí politiky, ale i komerční marketéry, protože na utváření názoru veřejnosti je životně závislý jejich produkt – ať už spotřební zboží, či nějaká ideologie přetavená v praktickou politiku.