Nový Tarzan? Batole se přátelí s opicemi: Lidé věří, že je to bůh!
Dvouletý Samarth Bangari má oproti svým vrstevníkům hodně netradiční dětství. Každý den totiž místo hraní s hračkami nebo ostatními dětmi z vesnice dovádí s tlupou opic. Některé jeho opičí kamarádky ho dokonce chodí každé ráno přesně v 6 hodin budit, aby náhodou nezaspal další společnou zábavnou hru.
Roztomilý chlapeček se svými zvířecími kamarády dokonce sdílí své jídlo. Opičí kmen dítě navštěvuje téměř při každé příležitosti.
Odpoledne, když se Samarth vrací ze školky, už na něj jeho chlupatá tlupa trpělivě čeká před domem. Malý chlapeček běží hned do kuchyně, aby si naplnil kapsy na kalhotách i košili jídlem a mohl se pak podělit se svými dlouhosrstými přáteli.
Opice chlapce berou za svého a dokonce ho chrání před každým nebezpečím. Takže rodiče malého batolete mohou odejít od svého syna i na několik hodin, aniž by se o něho museli obávat.
Samarthovo neobvyklé přátelství s roztomilými opičkami mu přineslo také zvláštní postavení v obci, kde ho lidé začali vnímat jako "požehnané" dítě. Někteří z nich dokonce věří, že se jedná o vtěleného boha.
Chlapcova matka Nanda, která je ženou v domácnosti, říká: "S opicemi si hraje a živí je doma uvařeným jídlem, ty ho milují, a dokonce i když je občas trochu zatahá za ocas, mu nikdy neublíží."
A dodává: "Lidé u nás jsou šokováni, když vidí Samarthovu zvláštní vazbu s opicemi. Někteří ho dokonce považují za vtěleného boha díky opicím, které mu prokazují nesmírnou lásku. Věříme těmto zvířatům a necháváme s klidem našeho syna, aby si společně hráli."
Podle Samarthových rodičů začalo toto přátelství, když mu bylo teprve šest měsíců. Opice mu tenkrát vzala jídlo z ruky, od té doby se staly nerozlučnými spojenci. Podle chlapcova otce Sunila je jejich vesnice plná přátelských opic, které jsou takové hlavně proto, že je vesničané krmí svým jídlem a dovolí jim toulat se kolem svých domovů.