V roce 2023 nakladatelství Yale University Press vydalo nový, z francouzštiny přeložený životopis Martina Heideggera. Už mám větší část přečtenou a myslím, že je čas podělit se o to, co na mě doléhá nejvíce. K filozofii Martina Heideggera se dlouho hlásím díky jeho pojmům vrženost, ono se a pobyt, které jsem zejména někdy před dvaceti lety uplatňoval při svém výkladu a chápání umění. Vysoce oceňuji Heideggerův rozchod s klasickou metafyzikou a čtu jej, podobně jako Anthony Kenny, jako pragmatistu. Nicméně kult Heideggera, jak jej známe v české filozofii, a kult fenomenologie vůbec v souvislosti s Janem Patočkou, mi byl vždy cizí (už kdysi dávno jsem napsal podrobnou kritiku Patočkovy Doby evropské a poevropské s jasně negativním vymezením se proti jeho blábolům) až odporný. To, co následuje, je ale podle mě vyloženě devastující. Začínám tím, jak se Heidegger stal rektorem ve Freiburgu.
