Češi věří v lepší zítřky. Jsou optimističtější než zbytek světa, ukazuje průzkum
Ve světě plném nejistot, geopolitického napětí a technologických zlomů působí česká veřejnost překvapivě klidně. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Ipsos Globální očekávání pro rok 2026, který mapuje nálady obyvatel ve 30 zemích světa včetně České republiky. Data ukazují, že Češi jsou ve srovnání s globálním průměrem mírně optimističtější – a to jak v hodnocení uplynulého roku, tak ve výhledech do budoucna.
Zatímco ve světě hodnotí uplynulý rok jako špatný pro svou zemi dvě třetiny populace, v Česku je tento podíl nižší – polovina respondentů. Pro srovnání, ve Francii označilo rok 2025 za špatný dokonce 85 procent lidí. Podobný rozdíl se ukazuje i v osobní rovině. Špatný rok pro sebe a svou rodinu uvedlo 41 procent Čechů, zatímco globálně to byla polovina populace.
Tento relativní klid se promítá také do očekávání. Tři čtvrtiny Čechů věří, že rok 2026 bude pro ně osobně lepší než ten předchozí. To je více než světový průměr, jenž se pohybuje kolem 71 procent.
I když obavy z ekonomického vývoje zůstávají, ale nejsou tak silné jako v zahraničí. Zatímco globálně se téměř polovina lidí obává, že jejich země vstoupí do recese, v Česku tuto obavu sdílí zhruba jen třetina dotázaných.
Hlavním ekonomickým tématem však zůstává inflace. Ačkoli meziročně obavy z jejího růstu v Česku oslabily, stále ji za hrozbu považuje 52 procent populace. Inflaci přitom výrazně silněji vnímají ženy než muži.
Data naznačují, že některá dříve dominantní témata ustupují. Očekávání, že migrace do země poroste, sice pořád sdílí většina respondentů (52 procent v Česku, 62 procent globálně), ale oproti loňsku jde o výrazný pokles. Migrace tak zůstává relevantním tématem, nicméně veřejnost ji vnímá jako méně urgentní než dříve.
Podobný trend je patrný rovněž v oblasti životního prostředí. Důvěra v to, že vlády zpřísní regulace zaměřené na snižování emisí, výrazně klesla. V Česku nyní tomuto scénáři věří pouze 30 procent lidí, celosvětově necelá polovina. Svou roli sehrává bezpochyby i tuzemské aktuální politické dění – s novou vládou a novým obsazením čela ministerstva životního prostředí řada lidí spíše počítá s přehodnocováním ambicí v ochraně životního prostředí.
Co se týče umělé inteligence, Češi jsou v tomto ohledu opět méně pesimističtí než světový průměr. Zatímco globálně se 67 procent lidí obává, že AI povede ke ztrátě pracovních míst, v Česku tuto obavu sdílí 58 procent dotázaných.
Vedle velkých společenských a ekonomických otázek se výzkum zaměřil také na osobní plány. Třetina Čechů plánuje v roce 2026 omezit používání sociálních médií. Naopak posilují ambice v oblasti zdraví a životního stylu: šest z deseti respondentů chce více cvičit a stejný podíl hodlá věnovat více času péči o svůj vzhled.
The post Češi věří v lepší zítřky. Jsou optimističtější než zbytek světa, ukazuje průzkum appeared first on Forbes.