Nepokoje v Íránu v otázkách a odpovědích. Hrozí zemi americký útok?
Stovky mrtvých a tisíce zraněných a zatčených lidí. To je bilance probíhajících protivládních demonstrací v Íránu, které jsou největšími protesty v zemi za poslední roky. Bortí se tamní politický režim? Hrozí státu intervence amerických ozbrojených sil? A co to může znamenat pro Evropu a mezinárodní trhy? Přinášíme přehled, který vám pomůže se zorientovat v aktuálním dění na Blízkém východě.
Současné nepokoje v Íránu odstartovaly už loni 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu, jimž vadil pokles tamní měny rijálu. Od té doby sílí demonstrace proti režimu, v jehož čele stojí náboženský vůdce – šestaosmdesátiletý ajatolláh Alí Chámeneí.
Při celostátních protestech, které se režim snaží potlačit, už podle zahraničních organizací přišlo o život přes šest stovek lidí, další tisíce jich jsou zraněny a více než deset tisíc osob zadržely bezpečnostní složky.
Co přesně se v Íránu děje, je ale v posledních dnech obtížné sledovat. Vláda tam totiž vypnula internet a omezila i možnost telefonovat. To znesnadňuje protestujícím se organizovat a zbytku světa zase získávat informace ze země. Jisté však je, že jde o nejrozsáhlejší protesty za celé roky.
Zbortí se v Íránu režim?
I přes celonárodní protesty k tomu nemusí dojít. „Pravděpodobnější je v tuto chvíli scénář, že to režim ustojí. Zčásti protesty potlačí násilím, zčásti udělá třeba nějaké domácí ekonomické nebo jiné ústupky vůči veřejnosti,“ myslí si politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně, jenž se Íránu dlouhodobě věnuje.
Íránské obyvatelstvo je podle Krause nyní rozděleno zhruba na tři části. Jedna třetina stojí za režimem a nechce jej měnit. Druhá naopak volá po jeho odstranění, byť nemusí mít úplně jasno v tom, kdo by se měl případně postavit do čela země.
A pak je tam asi třetina obyvatel mezi těmito dvěma tábory. „Ta je nespokojená s tím, jak se v zemi žije, ale zároveň se obává nějakého velkého politického zemětřesení,“ líčí politolog. Hrozí totiž, že po pádu režimu může vypuknout v zemi občanská válka nebo dojít k úplnému rozpadu státu. Podobná situace ostatně v minulosti postihla jiné země v regionu, například Irák nebo Sýrii.
Právě tuto nerozhodnutou část obyvatel si stávající íránský režim může získat ústupky a tím zklidnit veřejnost. „Samozřejmě zhroutit se to může kdykoli, zejména v momentě, kdy by do toho hodil vidle někdo zvnějšku,“ dodává Kraus.
Vnější zásah hrozí především ze strany Spojených států. Americký prezident Donald Trump už týdny varuje, že by USA mohly na Írán vojensky udeřit, pokud budou tamní bezpečnostní síly zabíjet protestující. Podle Trumpa americká armáda nyní „zvažuje několik velmi silných možností“.
Vedle náletů či vyslání raket jsou ve hře také kybernetické operace nebo psychologické kampaně, uvedla v pondělí americká stanice CBS. Trumpův tým pro národní bezpečnost se v úterý sejde v Bílém domě, aby tyto možnosti projednal.
Může se země po útoku zvenčí semknout?
Teoreticky může a nebylo by to poprvé. Stalo se tak například při dvanáctidenní válce, kdy loni v červnu na Írán zaútočily izraelské a americké síly. Tehdy se země spojila proti nepříteli zvenčí.
Teď je však situace jiná. Konflikt mezi protestujícími a režimem je dnes natolik vyostřený, že podle Krause není příliš pravděpodobné, že by se Íránci najednou sjednotili. Útok ze strany cizího státu by spíš zafungoval jako další rána ajatolláhovi.
Kdo by se mohl ujmout moci?
Současný íránský režim ovládl zemi po islámské revoluci v roce 1979, kdy z Íránu utekl tehdejší vládce, dnes již zesnulý šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Z tehdejšího prozápadně orientovaného státu se rázem stala republika podřízená islámu.
Ačkoli byl na konci sedmdesátých let Rezá Pahlaví veřejností nenáviděný, od té doby emoce vychladly a šáhův syn, nyní pětašedesátiletý korunní princ Kýros Rezá Pahlaví, je jednou z tváří íránské opozice. Zároveň je tu předsedkyně exilové íránské Národní rady odporu se sídlem v Paříži Marjam Radžáví.
Konec současného režimu ale ještě automaticky neznamená, že v zemi zavládne liberální demokracie. „Jsem k tomuto scénáři osobně skeptický,“ podotýká politolog Josef Kraus. Naopak podle něj hrozí, že se moci chopí armáda nebo dál povládnou duchovní, jen v jiné podobě než dnes.
Kdo by tedy mohl stát s více než devadesáti miliony obyvatel řídit, pokud by se vláda v Teheránu otřásla v základech, prozatím není jasné.
Jaké dopady by měla změna režimu na Evropu?
Náš kontinent by v takovém případě pravděpodobně čelil další migrační vlně. Hromadné útěky lidí ze země nastaly například v případě válek v Sýrii či v Afghánistánu, když se hroutily tamní režimy. Předem však nelze odhadnout, jak velký příliv uprchlíků by mohl nastat.
Vedle migrace by měla nestabilita v Íránu vliv také na ceny energií. Blízkovýchodní stát má třetí největší zásoby ropy na světě a druhé největší v případě zemního plynu.
„V momentě, kdy tam dojde k politickému zemětřesení nebo dokonce k rozpadu státu a občanské válce, tak to nutně povede k tomu, že cena ropy a zemního plynu na světových trzích vystřelí nahoru,“ popisuje Kraus.
Změna v Íránu by zároveň mohla mít vliv na válku na Ukrajině. Od Teheránu si totiž Rusko nakupuje zbraně a munici a v případě mocenského přepřahání by mohlo přijít o obchodního partnera. A ten není nevýznamný.
Jak dnes upozornila agentura Bloomberg, Írán prodal Kremlu balistické a protiletadlové rakety za skoro tři miliardy dolarů, tedy asi 62 miliard korun. Celkem činí hodnota vojenských kontraktů mezi oběma státy od konce roku 2021 více než čtyři miliardy dolarů. Vedle íránských raket ruská armáda použila v boji proti Ukrajině také útočné drony tamní výroby.
Může změna v Íránu uklidnit situaci na Blízkém východě?
Opět je to otázka toho, kdo by se ujal moci. Írán je ale dlouhodobě klíčovou zemí v regionu a jeho cílem je zničit Izrael. Podporuje proto teroristická hnutí Hizballáh v Libanonu a Hamás v Pásmu Gazy, která na Izrael útočí. Obě uskupení jsou však nyní po izraelské invazi do Pásma Gazy citelně oslabena.
Teherán podporuje také šíitské milice v Iráku či hútíjské povstalce v Jemenu, kteří útočí na lodě v Rudém moři, a komplikují tak mezinárodní námořní dopravu v Suezském průplavu. Ke zklidnění situace v regionu by mohlo dojít na základě jednání s americkou vládou, které v posledních dnech iniciovali zástupci Íránu.
The post Nepokoje v Íránu v otázkách a odpovědích. Hrozí zemi americký útok? appeared first on Forbes.