S cvrčky proti plastu. Sens si záměrně ukrojil ze zisků, chce být jako Patagonia
Je to jeden z hlavních pilířů jeho byznysu. A byť český Sens není velká společnost, přesto se rozhodl, že na prodeji proteinových prášků vydělá méně peněz. Že to nedává smysl? Naopak! Je to krok ke splnění mety stát se „Patagonií v potravinářství“.
Sens Foods totiž od svého počátku v roce 2017 cílí na udržitelnost. Zakladatelé firmy Daniel Vach a Radek Hušek se zaměřili na využívání cvrččího proteinu, který má stokrát nižší uhlíkovou stopu než hovězí maso, a je tak označován za superpotravinu. Z něj vyrábějí sportovní výživu, tyčinky, těstoviny a jiné potraviny.
A právě v souvislosti s udržitelností společnost od ledna definitivně končí s plastovými obaly u svých proteinových prášků z cvrčků. „Dlouhodobě jsme vnímali jako problematické dávat naše udržitelné jídlo do plastových obalů,“ popisuje Radek Hušek.
Podle jeho propočtů se jen kvůli proteinovým práškům vyrobí ročně v Česku celkem asi sto tun jednorázových plastových obalů.
Ekologičtější řešení hledali Hušek s Vachem už při rozjezdu startupu, jenže žádná z tehdejších variant se neukázala jako dostatečně vhodná nebo „zelená“. Až v poslední době se technologie vyvinuly natolik, že loni začal Sens balit prášek do kompostovatelných sáčků. To se týká balení na jednotlivé dávky nebo téměř půlkilových pytlíků.
Od letošního ledna přidávají největší, 1,5kilové balení bez plastů. To bude v papírovém obalu podobně jako třeba mouka. Jenže v případě proteinového prášku přechod na papír zabral více než rok.
„Všichni nám říkali, že to nejde, že to do papíru balit nemůžeme. Asi rok a půl jsme strávili hledáním řešení. Jednali jsme s dodavateli o materiálu, který bude vhodný pro výrobu a logistiku, a diskutovali s úřady jeho bezpečnost,“ líčí Radek Hušek. Výsledkem je, že tuto verzi nabízejí na svém e-shopu, nikoli v obchodech.
„Svět si na plast natolik zvykl, že je těžké se z toho dostat ven,“ komentuje situaci člen výběru Forbes 30 pod 30 z roku 2021. Samorozložitelné obaly jsou navíc také nákladnější. „Z čistě finančního pohledu by bylo jednodušší zůstat u plastu,“ uvádí Hušek.
Například jednoporcová varianta jejich prášku se prodává za 49 korun. Zatímco plastový obal vyjde zhruba na padesát haléřů, ekologičtější cesta je asi pěti- až desetinásobně dražší. Náklady zvedá i to, že si speciální sáčky nechávají dovážet z Asie, jelikož tady nenašli dodavatele.
Cenu se však Hušek s Vachem rozhodli ponechat stejnou a místo zdražení si ukrojit část z marže. „Věříme, že role lídra je nést náklady na inovace dříve, než je to pohodlné. Pokud si to může dovolit malá značka jako Sens, velcí hráči už nemají žádnou výmluvu,“ říká Hušek s tím, že Sens se tak stává jednou z prvních značek v Evropě, která kompletně skoncovala s plastovými obaly pro proteinové prášky.
Cílem je postupně přesedlat na takové obaly i u dalších produktů. Jen například u tyčinek zatím podle spoluzakladatele Sens Foods dnes ještě není vhodný obal, který by nezkracoval trvanlivost.
„Chtěli bychom být takovou Patagonií v jídle. Zatímco ona vytváří udržitelné sportovní oblečení, my chceme dělat udržitelnou sportovní výživu,“ líčí vizi podniku Radek Hušek.
Současný obalový přechod je ale jen jednou z řady změn, kterými Sens v posledních letech prošel. Firma už například oddělila ze svého byznysu svou cvrččí farmu v Thajsku, která byla největší na světě.
Ta se mezitím přeorientovala z hmyzu jako jídla pro lidi na hmyz coby krmivo pro zvířata, a proto se tam dnes chová speciální druh much. To už je ale v režii francouzského spoluzakladatele Sensu, který se od Vacha s Huškem oddělil. Česká firma dnes cvrčky odebírá od pěstitelů z Vietnamu.
Původně byla také značka vidět ve stovkách prodejen supermarketů v Česku a v Německu. S příchodem covidu se ale nákupní chování výrazně změnilo, a z řetězců se tak postupně částečně stáhla. Hušek a jeho tým upravili strategii a začali firmu profilovat jako niche značku a s cvrččím proteinem se zaměřili primárně na sportovce.
„Hodně se prodáváme v lezeckých centrech, kterých je překvapivě docela dost. Navíc lezení je obří trend posledních let,“ popisuje Radek Hušek.
O jejich propojení s lezeckých světem ostatně svědčí také to, že už zhruba čtyři roky je menšinovým majitelem společnosti i světoznámý lezec, olympionik a člen výběru Forbes 30 pod 30 z roku 2017 Adam Ondra. A další lezecká jména se Sensem spolupracují.
Společnost se rozhodně nedrží jen v Česku. „V Rakousku jsme vlastně v každém lezeckém gymu, začínáme v Německu, kde teď máme nového distributora, který má stovky obchodů,“ říká Hušek. Prodávají také v Dánsku, Itálii a ve Velké Británii a na letošek počítají s expanzí do Španělska. Postupně se navíc plánují více zaměřit i na další sporty.
A ani supermarkety značka zcela nevzdává. Od ledna testuje prodej v rámci německého řetězce Edeka.
Pojídání hmyzu jako hra
Celkově má dnes Sens Foods obrat zhruba milion eur, z toho polovinu tvoří právě sportovní výživa. Druhou byznysovou nohou, na které firma stojí, je konzumace hmyzu zábavnou formou.
Už několik let je jejich vánočním hitem sada čtyř zkumavek s ochucenými praženými cvrčky za 649 korun. Jelikož po letech pocítili v Sensu pokles prodeje, udělali před uplynulými svátky zhruba o polovinu levnější set (zkumavky byly nahrazeny pytlíky), ve kterém byl kromě cvrčků i další podobný hmyz.
„Chytlo se to na Amazonu, zejména ve Velké Británii, díky čemuž jsme prodali tisíce kusů. Příští rok to chceme zkusit nově prodávat přes Amazon i ve Spojených státech,“ říká Radek Hušek.
Vedle toho uvedli na trh herní kostku coby zábavu pro celou rodinu. Každý s kostkou hází, co zrovna ochutná – zda cvrčky, sarančata, nebo červíky. Případně jim může padnout některá z kvízových otázek týkajících se chovu cvrčků či krav. Kostka se prodává na Albi za více než tři stovky.
Na rozdíl od dospělých právě děti nemají podle Huška problém pražený hmyz ochutnat. Nebojí se ho, nemají zábrany, naopak to pro ně může být zábava.
Cvrččí jerky má potenciál
Do budoucna česká společnost předpokládá vznik ještě třetího pilíře svého podnikání. Tím jsou cvrčci jako přímá náhrada masa. Prvním takovým produktem je cvrččí jerky. Na pohled ani na chuť ale nepoznáte, že to není klasické sušené maso. A to i díky tomu, že také hovězí maso se občas mele, ochucuje a spojuje do plátků, aby se lépe kousalo, je to tedy stejné jako v případě hmyzí varianty.
Cvrčci však klasickou krávu porážejí v ceně – jejich jerky je asi o dvacet korun levnější. „Když pak někdo přijde na pumpu a chce si koupit sušené maso, vezme si často to nejlevnější a ani neřeší, z čeho je,“ míní Radek Hušek.
Právě díky nižší ceně i ocenění chuti od odborné poroty na mezinárodním veletrhu věří, že se jejich prodej jerky rozjede. „Může představovat ještě mnohem větší segment, než dnes činí naše sportovní výživa, protože jerky si kupuje i člověk, který se nezajímá o sport.“
Společnost Sens Foods vznikla s cílem provést revoluci na poli udržitelné výroby jídla. Pro svou myšlenku nadchl Hušek s Vachem mnoho českých investorů, jako jsou fondy Presto Ventures, Reflex Capital Ondřeje Fryce a UP271 Karla Janečka nebo Michala Dědka z SFG, kteří do něj vložili v souhrnu vyšší desítky milionů korun.
The post S cvrčky proti plastu. Sens si záměrně ukrojil ze zisků, chce být jako Patagonia appeared first on Forbes.