„Jsou to pasti nastražené na lidi“: příběh matky zastřelené při hledání jídla v Gaze

„Nejsou to místa pro distribuci pomoci. Jsou to pasti nastražené na lidi,“ řekl. „Když začne střelba, musíte zůstat ležet. Někdo vedle vás může být postřelen nebo zabit a vy se na něj ani nemůžete podívat nebo mu pomoci. A až se Izraelci „vyřádí“, v 6 hodin ráno otevřou brány a vypukne chaos.Vojáci natáčejí lidi, jak se perou o pomoc, a jakmile je po všem, rozhánějí dav slzným plynem. Viděl jsem vysídlené lidi, kteří nedostali žádnou pomoc a sbírali těstoviny z písku.“Rodina je zničená ze  smrti ženy, která se se svým synem a dcerou vydala na několikahodinovou cestu k distribučnímu místu podporovanému IzraelemReem Zeidan se děsila toho, že bude odloučena od svých dětí. Když se hodiny plahočilii ruinami Gazy směrem k distribučnímu centru s jídlem, opakovala se svou dvacetiletou dcerou a dvanáctiletým synem, co mají dělat a kde mají čekat, pokud izraelský útok promění kolonu hladových lidí v chaotický, panikařící dav a rodina bude rozdělena.Byla to poslední rozmluva, kterou s nimi měla. V úterý před svítáním byla mrtvá, zabita jedinou kulkou do čela. Její dcera a syn strávili téměř tři hodiny vedle jejího těla, přitisknutí k zemi střelbou.