Vyšší ceny, nižší faktury? ERÚ oznámil míru regulované složky energií
Energetický regulační úřad ve čtvrtek s konečnou platností uvedl, že v příštím roce zvýší ceny regulované složky u elektřiny o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8.
Samo o sobě by to znamenalo, že si připlatíme zhruba 1100 korun za megawatthodinu. Domácnosti a firmy ale může zdražování na fakturách ve finále minout – ceny elektřiny na burzách jsou totiž na dvouletých minimech.
Úřad původně navrhoval o pár procentních bodů vyšší růst. „Konzultace během uplynulého měsíce jsme využili k vytvoření prostoru pro snížení dopadů na konečné zákazníky. Využili jsme všechny možnosti, které nám zákon dává,“ uvedl předseda ERÚ Stanislav Trávníček.
Regulovaná složka je jen jednou součástí koncové ceny, tou druhou jsou tržní ceny energií. A ceny na burzách prudce klesají: jen v tomto měsíci propadly o pětinu, v meziročním porovnání jsou až o sedmdesát procent níže.
Podobný je i vývoj na trhu s emisními povolenkami, které v posledním měsíci klesly o desetinu k jedenasedmdesáti eurům za kus.
To vše dává zákazníkům naději, že se jim faktury za energie v příštím roce nemusí vůbec zvýšit. Roční kontrakt elektřiny je totiž v porovnání s koncem října téměř o pětinu levnější, oproti loňsku dokonce o více než sedmdesát procent nižší.
Konkrétně cena ročního kontraktu elektřiny se ve čtvrtek pohybovala kolem sto pěti eur za megawatthodinu, což je vůbec nejnižší hodnota od předloňského září.
Podobná je situace i u zemního plynu. Jeho cena na krátkodobém trhu ve virtuálním obchodním bodě TTF se v meziměsíčním porovnání propadla o patnáct procent k jedenačtyřiceti eurům za megawatthodinu. Oproti loňskému listopadu je tak sedmdesát jedna procent nižší.
Za poklesy cen energií stojí několik faktorů. Zatímco loni existovaly oprávněné obavy, zda se Evropa dokáže obejít bez ruského plynu a bez blackoutů, letošek je zatím optimistický: Evropské státy si zajistily LNG plyn ze zámoří, stačily naplnit zásobníky na rekordní hodnoty a do karty jim hrál i teplotně přívětivý podzim.
Navíc se ukazuje, že plynem přetékají státy jako Slovensko, Maďarsko a Rakousko, které těkavou komoditu odebírají z Ruska přes plynovod Transgas. To má nicméně za následek, že i do Česka začal od října proudit levnější ruský plyn z východu, kudy netekl celý rok.
Ve zveřejněném růstu regulované složky se odráží i návrat příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů (OZE), který byl letos domácnostem i firmám odpuštěn a hradil jej stát. Dalším důvodem růstu je potřeba kvůli OZE investovat do rozvoje distribuční soustavy, tedy výstavby a modernizace elektrického vedení a transformátorů.
Jestli si zákazníci ve finále v příštím roce připlatí, závisí na skutečnosti, zda růst regulované složky převáží pokles složky tržní. „Pro zákazníky v určitých kategoriích dle spotřeby může docházet i k mírným poklesům,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci Trávníček, podle nějž bude dopad na domácnosti velmi individuální.
V příštím roce pak končí i vládní stropy na ceny energií, tedy ochrana domácností a firem před vysokými cenami energií. Vzhledem k vývoji na trhu jsou dnes již zbytečné – ceny na burzách se pohybují pod vládou stanovenou úrovní.
Některé domácnosti ale vlivem starších fixací mohou přechodně platit i více, než je strop.
„Pokud bude zákazník aktivní a vyhledá si nabídky od dodavatelů, nemusí platit cenu nad rámec dnešních stropů,“ připomenul Trávníček.