Čechoslováci na frontách proti fašismu (I.)
Bezprostředně poté, co nás naši tehdejší spojenci zradili na podzim 1938 v Mnichově a předhodili hitlerovskému Německu jako další území, kam může zcela beztrestně expandovat a využít jeho značný průmyslový potenciál pro své válečné plány, se začal rodit odboj. Mnozí příslušníci armády, ale i civilisté již v té době správně poznali, že dále čekat nelze a je třeba začít systematicky pracovat proti nepříteli, který se vůbec netajil tím, že jeho cílem je rozbití Československa a zapřažení jeho obyvatel ve prospěch vlastních dobyvačných cílů. Pro hitlerovský režim byl občan Československa podřadným živlem bránícím zločinné německé rozpínavosti a bezohledným rasistickým plánům. Čechoslováci se měli stát levnou pracovní silou pro německý zbrojní průmysl a jejich území zázemím pro další válečné výboje směrem na východ. Nový životní prostor pro německou rozpínavost měla tvořit zejména území slovanských národů, které Hitler a jeho fanatická smečka považovali za podlidi a jejich budoucí role otroků byla již dříve v plánech nových pánů světa jasně určena.