Ekonom: Pokud druhá vlna nepoleví, škody pro ČR budou astronomické

Mimořádná opatření opět výrazně zasahují do české ekonomiky, nyní se s napětím očekává, zda zaberou. Už nyní mnohá odvětví musí počítat s dalšími ztrátami.

Pokud by ale opatření nezabrala, lze podle Kovandy počítat s dodatečnou ztrátou kolem 270 miliard korun. Podle něj zatím horší scénář vyloučit nelze. "Například plošnější uzavírka trvající po celý zbytek roku už by vše notně prodražila. A to stále nehovoříme o situaci, že by se podzim jaru v podstatě rovnal, tedy že by odstávky zasáhly třeba i zpracovatelský průmysl, včetně toho automobilového," hodnotí Kovanda.

Pokud by měla druhá vlna závažný průběh až do části prosince, podle Kovandy by se ekonomika propadla o osm až devět procent, v kritickém scénáři dokonce až o čtrnáct.

Problémem by nyní mohl být také takzvaný "spontánní lockdown", kdy lidé omezují ekonomickou aktivitu, aniž by museli. "Prostě se bojí nákazy, takže nechodí do obchodů. Zůstávají doma, děti neposílají do škol, i když by mohli. Spontánní lockdown zkrátka umocňuje neblahý ekonomický dopad administrativního (úředně nařízeného) lockdownu," sdělil Kovanda.

S další dodatečnou ztrátou by v případě horšího průběhu druhé vlny bylo třeba počítat také v dalším roce, ekonomika by podle Kovandy mohla poklesnou o další dva body. "Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, kdy již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat dle zvláště pesimistického scénáře až 900 miliard korun," vysvětluje Kovanda.

Podle něj v případě, že bude lockdown trvat jen do konce listopadu, přijdou například restaurace a hospody o dalších pět miliard korun, fitness centra zhruba o 300 milionů korun, kina o 35 milionů. To se výrazně podepíše na odvodech do veřejné kasy.

Jestli neudeří druhá vlna nijak závažně a dojde k uvolnění ekonomiky, skončí podle Kovandy letos veřejné rozpočty ve schodku kolem 350 miliard. Vládě se podle něj nedaří "proinvestovat se z krize", část peněz se tak nespotřebovává, v případě závažného průběhu druhé vlny by mohly být tyto finance použity na další zachraňování ekonomiky na dluh.