Digitální jüan. Čínská vláda vykročila směrem k bezhotovostní společnosti

Čínská vláda mezi 50 tisíc lidí vypustila 10 milionů digitálních jüanů (kolem 34 milionů korun), učinila tak ve městě Šen-Čen. Jedná se o zatím největší testování doplňkové digitální měny. Už v minulosti proběhly zkoušky, ovšem oproti Šen-Čenu se jednalo o méně rozsáhlé pokusy. Šťastlivci mohou virtuální peníze utratit ve více než třech tisících obchodů ve městě. Čína tímto krokem vykročila blíže k bezhotovostní stylu života a větší kontrole společnosti.

Nová digitální měna nemá (prozatím) nahradit klasické papírové peníze, ale pouze je doplnit. Nad kompletním tokem má kontrolu Čínská centrální banka, to je zásadní rozdíl od ostatních kryptoměn jako je bitcoin, který je naopak decentralizovaný a proto i je pro mnohé i vítanou alternativou k regulovaným klasickým penězům.

Digitální jüan je jiný, díky němu připadne do rukou vlády větší kontrola nad cirkulací peněz. Měna by se mohla využívat například při přidělování dotací, čímž by se podle, podle zástupců čínské vlády, mohlo předejít možné korupci. Na rozdíl od klasických peněz ty digitální čínští centrální bankéři snadno dohledají a dopadnou tak případné korupčníky. Čína tak pokročí vstříc totálně kontrolované společnosti, ve které se nejvíce cení poslušnost a loajalita k systému.

Tento měsíc oznámila i Evropská centrální banka, že má v blízké budoucnosti v plánu spustit projekt digitálního eura. Pokud by Čína se svým projektem uspěla, mohla by i podkopat dominantní pozici amerického dolaru v mezinárodním systému. Jedná se o prestižní technologický závod, který bude mít dopad doslova na globální obchod i každodenní života.

Šen-Čen vznikl jako první speciální ekonomická zóna v roce 1980, v dnešní době je to jedno z center technologické vývoje v Číně. Sídlí zde i firmy jako Tencent nebo Huawei, které úspěšně působí i na západních trzích. Město je tak ideálním prostředím, kde měnu určenou pro budoucnost vyzkoušet.