BIS pokračuje ve své kompromitaci a diskreditaci
Souhrnná analýza a hodnocení (12086)
Začíná se stávat pravidlem, že Bezpečnostní informační služba* (BIS) veřejně odůvodňuje a obhajuje svou práci. Připomeňme písemný výstup ředitele BIS pojmenovaný jako „Prohlášení ředitele BIS Michala Koudelky k činnosti této služby“, kterým ředitel BIS nekvalifikovaně a zbytečně veřejně reagoval na kritiku ze strany prezidenta České republiky.
Prohlášení Michala Koudelky jsme i se slabou činností odpovědných zákonodárců a výkonných politiků hodnotili v produktu 12057 „BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí“. Nejnovějším veřejným výstupem BIS je její vyjádření k případu vyhoštění dvou pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Praze v souvislosti s údajným anonymním dopisem o ohrožení českých komunálních politiků. BIS své vyjádření 12. června 2020 umístila na svůj web pod názvem „Případ ‚ohrožení českých komunálních politiků‘ – dohady vs. fakta“.
Poznámka: Tento produkt je již devátým zpravodajským výstupem, který se věnuje kauze falešného ohrožení českých komunálních politiků a pochybné práci BIS. Přehled s odkazy na všechny předchozí výstupy je uveden v závěru produktu.
Vždy působí zvláštně, když má vedení jakékoli zpravodajské služby* pocit, že se musí veřejně vyjádřit a poskytnout svůj pohled na určitou záležitost. Zpravodajské služby obecně tohle obvykle nedělají, protože k tomu nemají žádný důvod, ať už se to týká jakékoli kauzy a jakéhokoli vyznění dané kauzy. Ale především zpravodajské služby takto nepostupují už jenom proto, aby zabránily šíření čehokoli, co se týká vnitřních věcí a názorů hlavních představitelů příslušné služby. Čím více se zpravodajské služby veřejně vyjadřují, tím více poskytují informací o prostředí dané služby a o myšlenkových pochodech jejích pracovníků. A to není dobré, neboť čím více se zástupci zpravodajských služeb vyjadřují, tím více také odhalují to, co by mělo zůstat skryto. Ještě vážnější problém je v tom, že všechno, co zpravodajské služby veřejně uvedou, může být použito proti nim, a to zvláště za předpokladu, že vyjádření obsahuje rozpory a faktické chyby, které prokazují nízkou odbornou úroveň personálu příslušné služby. A právě rozpory a faktické chyby, to je případ vyjadřování BIS (konkrétní příklady dále v textu).
Skuteční zpravodajští profesionálové plní své úkoly, předkládají své závěry vládě a mlčí (nic neprozrazují a veřejně se nevyjadřují). BIS má mlčení dokonce ve svém motu: AUDI – VIDE – TACE (naslouchej, dívej se a mlč). Avšak hlavní funkcionáři BIS nemlčí, jelikož mají stálé nutkání vyjadřovat se k různým záležitostem. Tímto je možné říct, že BIS své moto nenaplňuje. Pokud má někdo nutkání se k něčemu neustále veřejně vyjadřovat, pak není vhodným typem, aby vykonával profesi zpravodajského důstojníka*. Zpravodajský důstojník musí oplývat disciplínou s vysokou mírou sebeovládání. Můžeme se ptát, co je to v BIS za profesionály, když mají pořád potřebu něco veřejnosti vysvětlovat.
Takový postup BIS může souviset s tím, že vedení BIS cítí, že jejich služba selhává, a proto se opakovaně snaží svou práci obhajovat. Jenže tady představitelé BIS narážejí, neboť s každým svým výstupem odkrývají další a další nedostatky ve vlastních řadách a ve své práci. Tak je tomu i v případě vyjádření BIS k vyhoštění dvou ruských pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze. BIS by přitom stačilo, kdyby zveřejnila jeden klíčový důkaz, který by mohl všechno ozřejmit a který by měl mnohem větší hodnotu než bezcenné a rozvláčné vyjádření na webu BIS. O jaký důkaz se jedná a proč se BIS brání jeho zveřejnění, když už se rozhodla pro veřejnou obhajobu své práce?
Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.
Poznámka: Tento produkt je již devátým zpravodajským výstupem, který se věnuje kauze falešného ohrožení českých komunálních politiků a pochybné práci BIS. Přehled s odkazy na všechny předchozí výstupy je uveden v závěru produktu.
Vždy působí zvláštně, když má vedení jakékoli zpravodajské služby* pocit, že se musí veřejně vyjádřit a poskytnout svůj pohled na určitou záležitost. Zpravodajské služby obecně tohle obvykle nedělají, protože k tomu nemají žádný důvod, ať už se to týká jakékoli kauzy a jakéhokoli vyznění dané kauzy. Ale především zpravodajské služby takto nepostupují už jenom proto, aby zabránily šíření čehokoli, co se týká vnitřních věcí a názorů hlavních představitelů příslušné služby. Čím více se zpravodajské služby veřejně vyjadřují, tím více poskytují informací o prostředí dané služby a o myšlenkových pochodech jejích pracovníků. A to není dobré, neboť čím více se zástupci zpravodajských služeb vyjadřují, tím více také odhalují to, co by mělo zůstat skryto. Ještě vážnější problém je v tom, že všechno, co zpravodajské služby veřejně uvedou, může být použito proti nim, a to zvláště za předpokladu, že vyjádření obsahuje rozpory a faktické chyby, které prokazují nízkou odbornou úroveň personálu příslušné služby. A právě rozpory a faktické chyby, to je případ vyjadřování BIS (konkrétní příklady dále v textu).
Skuteční zpravodajští profesionálové plní své úkoly, předkládají své závěry vládě a mlčí (nic neprozrazují a veřejně se nevyjadřují). BIS má mlčení dokonce ve svém motu: AUDI – VIDE – TACE (naslouchej, dívej se a mlč). Avšak hlavní funkcionáři BIS nemlčí, jelikož mají stálé nutkání vyjadřovat se k různým záležitostem. Tímto je možné říct, že BIS své moto nenaplňuje. Pokud má někdo nutkání se k něčemu neustále veřejně vyjadřovat, pak není vhodným typem, aby vykonával profesi zpravodajského důstojníka*. Zpravodajský důstojník musí oplývat disciplínou s vysokou mírou sebeovládání. Můžeme se ptát, co je to v BIS za profesionály, když mají pořád potřebu něco veřejnosti vysvětlovat.
Takový postup BIS může souviset s tím, že vedení BIS cítí, že jejich služba selhává, a proto se opakovaně snaží svou práci obhajovat. Jenže tady představitelé BIS narážejí, neboť s každým svým výstupem odkrývají další a další nedostatky ve vlastních řadách a ve své práci. Tak je tomu i v případě vyjádření BIS k vyhoštění dvou ruských pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze. BIS by přitom stačilo, kdyby zveřejnila jeden klíčový důkaz, který by mohl všechno ozřejmit a který by měl mnohem větší hodnotu než bezcenné a rozvláčné vyjádření na webu BIS. O jaký důkaz se jedná a proč se BIS brání jeho zveřejnění, když už se rozhodla pro veřejnou obhajobu své práce?
Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.