Nesnesitelná lehkost hlasování v Europarlamentu. Hlavně proti Rusku

Ivan David
7. 12. 2019 parlamentnilisty  a ZDE
Jako poslanec Evropského parlamentu jsem se ucházel o členství v Delegaci EU - Rusko. Myslím si totiž, že je zájmu jak našem, tak ostatní Evropy udržovat obchodní a diplomatické vztahy s tak významnou zemí. Bylo mi bohužel umožněno stát se jen pouhým náhradníkem. Přesto jsem se zúčastnil ustavující schůze delegátů. Tušil jsem, že by se mohla odehrát nějaká taškařice.

Po delším váhání se slova ujal europoslanec, který se představil jako Ryszard Czarnecki. Sdělil, že je jedním z mála přítomných, kteří byli členy Delegace EU - Rusko již v minulém období. Protože je prý však jediný kandidát na předsedu, tak navrhuje, abychom přistoupili k volbě předsedy formou aklamace. Přihlásil se však jiný člen, známý slovenský právník Miroslav Radačovský. Ten se předsedajícího zeptal, zda je pravda, že je Czarnecki mezi evropskými politiky, kterým byl Ruskou federací zakázán vstup do Ruska. Dále dodal, že kdyby on sám byl Polák, nepokládal by za vhodné kandidovat na funkci předsedy této delegace, a kdyby byl Rus, jistě by nekandidoval do hypotetické meziparlamentní delegace s Polskem. Dále konstatoval, že podává námitku proti způsobu volby.

Ti, co se zdrželi hlasování, se prý nepočítají!

Velmi znervóznělý Ryszard Czarnecki pravil, že tvrzení o zákazu jeho vstupu do Ruska informoval jen jeden web v Polsku a tvrzení není pravdivé. Znechuceně dal pokyn k volbě hlasovacími kartami. Výsledek byl takový, jak je patrno na snímku, který jsem na místě pořídil (viz obrázek v textu). Hlasovalo 26 členů delegace, osm hlasovalo pro Ryszarda Czarneckého, čtyři byli proti a 14 se zdrželo hlasování. Po tomto výsledku Czarnecki konstatoval, že byl zvolen předsedou, protože ti, kteří se zdrželi hlasování (hlasovali, že se zdržují rozhodnutí) se nepočítají. Nikdo nic nenamítal. Dále takto zvolený předseda navrhl na funkci první místopředsedkyně Elsi Katainen(ovou) z Finska s tím, že tato kandidátka zajistí genderovou vyváženost vedení delegace. Navrhl volbu aklamací. Ozval se krátký potlesk asi šesti párů rukou a nově zvolený předseda blahopřál nově zvolené první místopředsedkyní ke zvolení a vyzval ji, aby se posadila za předsednický stůl.

Zablokovat jakoukoli smysluplnou činnost

Po těchto hladkých volbách vystoupil jeden z členů, který navrhl do funkce druhého místopředsedy Petera Polláka ze strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Zdůraznil, že to je Rom a univerzitní profesor. Tento kandidát byl rovněž zvolen „aklamací“. Zaujal mě jeden Pollákův vyvážený a rozumný projev, o čemž se chci se čtenáři podělit ZDE). Pan předseda pak nastínil svoji představu o fungování delegace. Například by prý bylo možné pozvat zástupce opozičních skupin v Rusku a podpořit je v jejich aktivitě. Hovořil jsem s jedním z přítomných členů, který byl členem delegace již v minulém volebním období. Řekl mi, že i minule bylo vedení delegace takové, že prakticky zablokovalo jakoukoli smysluplnou činnost.

Co by se v Kodani ani v Praze stát nemohlo

Pohled do zápisů ukazuje, že většina jednání delegace se odehrávala „in camera“, tedy bez zveřejnění agendy a zápisu. Výjimkou bylo například jednání o účinnosti působení ekonomických sankcí na Rusko. Další informace jsou ZDE. O několik dní později jsem u piva mluvil s dánským poslancem a svěřil jsem se mu se svým dojmem, že jednání v Parlamentu ČR je mnohem demokratičtější než v Evropském parlamentu. Řekl, že jako bývalý člen dánského parlamentu má podobnou zkušenost. Svěřil jsem se mu, že mám pocit, že v Evropském parlamentu je mnohem více fanatiků a hlupáků než v českém. Pravil, že stejně pro něj dopadá srovnání Evropského parlamentu s dánským parlamentem a že podobná vystoupení, jaká slyší v Bruselu nebo Štrasburku, si v dánském parlamentu neumí představit.

Vysvětlivky nevysvětlitelného. Čekejte metastázy

Pojmem „aklamace“ se u nás obvykle rozumí veřejné hlasování zvednutím ruky, přičemž pokud není opticky výsledek naprosto zřejmý, hlasy se počítají. V Česku se i uvnitř politických stran o personálních otázkách ze zásady rozhoduje tajnou volbou. V Evropském parlamentu nikoli. Krátký a dokonce sporadický potlesk se jako forma schválení „aklamací“ užívá v Evropském parlamentu velmi běžně.

V Parlamentu ČR předsedající postupuje důsledně podle Zákona o jednacím řádu. Jen zcela výjimečně jednání dospěje do situace, která není jednacím řádem řešena. Možnosti manipulativního jednání předsedajícího jsou tak velmi omezené. V Evropském parlamentu je přímo zakotveno v jednacím řádu, že o proceduře rozhoduje předsedající. Je tak běžné, že předsedající o své vůli vypustí bod jednání z programu, nebo se rozhodne, že nenechá hlasovat, nebo shrne probíhající jednání konstatováním, že došlo ke shodě, aniž by se hlasovalo, nebo dokonce vloží do zápisu tvrzení, že bylo rozhodnuto, aniž by se hlasovalo. To si v Česku nedovolí ani předseda klubu chovatelů holubů. Ve shora uvedeném příkladu samozvaný předsedající dokonce rozhodl o výkladu volby. V naší republice je těžko představitelné, že by mohl být zvolen někdo, kdo nezískal většinu hlasů hlasujících.

V Parlamentu ČR, ale také v jednacích řádech politických stran, obvykle platí zásada, že procedurální návrh je možno podat kdykoli a hlasuje se o něm bezodkladně. Postupuje se podle výsledku hlasování.

V Parlamentu ČR je dobrým zvykem, že na vedení parlamentní komory, výborů a delegací se podílí všechny strany zastoupené v parlamentní komoře. I nejmenší opoziční strany jsou zastoupeny ve vedení nějakého orgánu komory. V Evropském parlamentu dokonce sám předseda EP David Maria Sassoli z „Progresivní aliance socialistů a demokratů“ prohlásil v nástupním projevu, že xenofobním stranám musí být postaven „cordon sanitaire“. Tento nenávistný projev sklidil potlesk. V praxi to znamená, že frakce Identita a demokracie (jíž jsem členem) nemá zastoupení ve vedení žádného výboru nebo delegace a samozřejmě také parlamentu jako celku.

Tak vypadá „progresivní socialistická demokracie“ Evropského parlamentu. Obávám se, že bude progredovat a brzo metastázovat do členských států. Už se pracuje na prosazení cenzury. Další vylepšení „demokracie“ na sebe nenechají dlouho čekat.




https://www.europarl.europa.eu/delegations/en/archives/8/d-ru/activities/inter-parliamentary