Česko i svět si připomněly srpen 1968. Od invaze uběhlo 50 let
Nejtvrdší střet mezi vojáky okupačních armád a Čechoslováky se 21. srpna odehrál před budovou Československého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě. Tehdy tam zůstalo 17 mrtvých. V úterý přišli uctít na stejné místo jejich památku stovky lidí. Řada z nich to ale pojala jako demonstraci proti vládě Andreje Babiše.
Okupační armády v Československu obsazovaly strategická místa, mezi nimi i budovu Československého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Tehdejší redaktor Karel Mastný tam byl také a dodnes má některé momenty v živé paměti.
"Přišli neodborníci. Nebyli to spojaři. Přišel tam voják, v pravém rohu za dveřmi byl obrovský gramofon s těžkým talířem. On vzal bajonet, usekl šňůru a divil se, e nepřerušil vysílání," vzpomíná Mastný.
A přidal i jednu humornou historku. "Oni vyfasovali švestky. Jeden si je chtěl umýt, ale bohužel si spletl vodovod s mísou na WC," dodal.
Čechoslováci se rozhodli budovu rozhlasu bránit vlastními těly. "Rozhlas bylo to jediné, co mohlo lidi mobilizovat k pasivnímu odboru a nesouhlasu s okupací," vysvětluje Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Hovoří se o tom, že na místě zemřelo až 19 lidí.
A právě před rozhlasem se dnes uskutečnila vzpomínková akce. Řada z účastníků ale nakonec dávala najevo spíš svůj názor na současnou domácí politiku. V 11 hodin se sešly před budovou stovky lidí, kteří protestovali proti premiérovi Andreji Babišovi a jeho vládě s podporou komunistů.
Projev premiéra i jeho stranického kolegy a předsedy sněmovny Radka Vondráčka demonstranti překřičeli.
"Nesouhlasím s tím, že jsou dnes svobody ohroženy. Každý si dnes může říkat a psát co chce, každý si může založit stranu nebo hnutí nebo změnit své volební preference. A komu se něco nebo někdo nelíbí, může jakkoli kritizovat a proti něčemu brojit nebo si v příštích volbách zvolit někoho jiného," napsal Babiš.
Většina Čechoslováků se s okupací nikdy nesmířila a dávala svůj nesouhlas najevo - mezi nimi dnes už zesnulá Věra Čáslavská. Pár týdnů po vpádu okupantů do země na olympiádě v Mexiku získala čtyři zlaté medaile.
"Byl to znak odporu vůči tomu, co se u nás odehrávalo, za každou cenu ty Rusáky porazit. A taky to dokázala, nedívala se vůbec na ruskou vlajku ani na ty Rusandy za ní," vzpomíná olympionik Oldřich Svojanovský.
Pietní akce se uskutečnily třeba v Plzni, Brně nebo v Ostravě. V Bratislavě si pak okupaci připomněli před Komenského univerzitou. Dorazil tam i Pavol Dubček, syn symbolu pražského jara, které skončilo vpádem vojsk do Československa, Alexandra Dubčeka.
Výročí si připomínají i v zahraničí
Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa vzbudilo ohlasy i v zahraničí. K události se vyjádřila řada politických a diplomatických činitelů včetně německé kancléřky Angely Merkelové a předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
"Před padesáti lety sovětská invaze do Československa zlikvidovala pražské jaro. Ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes stmeluje Evropu," vzkázal Donald Tusk.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Junker vzdal hold odvaze všech lidí, kteří se bránili a stáli tváří v tvář tankům a zbraním. "Svobodu a respekt k lidským právům nikdy nemůžeme považovat za samozřejmost a musíme za ně bojovat každý den," napsal Junker.
Podle předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho tato historická událost všem, a hlavně mladší generaci, připomíná, že svoboda není samozřejmostí a že v Evropě neexistuje žádná alternativa.
Vyjádřila se i německá kancléřka Angela Merkelová. Událost před padesáti lety označila za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců. Vyzdvihla i statečnost Čechoslováků, kteří vytrvali, až se jim přece jen otevřela brána do svobodné Evropy. Výročí začátku okupace Československa plní i stránky zahraničích médií.