Jiří Paroubek: Političtí kraválisté
Jiří Paroubek
21.8.2018 VašeVěc
V tom je česká veřejnost více nebo méně jednotná. Určitá společenská skupina, ne právě vlivná v reálném politickém životě země (její kandidáti ve volbách vesměs propadají), nazývaná obecně "pražskou kavárnou", však využívá každé možnosti k tomu, aby hledala neexistující paralely ve vývoji v srpnu 1968 s dneškem. Při troše špatné vůle lze ovšem vždy takové paralely najít.
Útoky "pražské kavárny" v počtu několika desítek jejích příslušníků, směřovaly již včera vůči ruské ambasádě, neboť Rusko je jimi považováno za jakéhosi správce konkurzní podstaty zkrachovalého Sovětského svazu. A tak se putinožrouti a rusožrouti, obecně tedy rusofobové, sešli včera v podvečer před ruskou ambasádou, aby hledali nebezpečí, které naší zemi nehrozí. Dnes zase několik desítek řvounů, pokřikovalo před budovou Českého rozhlasu při veřejných vystoupeních premiéra a předsedy poslanecké sněmovny.
Ani já nejsem šťastný, že se premiérem stal člověk, který je trestně stíhaný, ale vláda jím vedená funguje a česká země zažívá slušný ekonomický i společenský rozvoj. "Pražská kavárna" něčeho podobného, jako nést odpovědnost za zemi a lidi, nebyla v zásadě nikdy schopná. Nevím, komu pomůže, když při více méně pietních shromážděních, jakým bylo shromáždění před budovou Českého rozhlasu k uctění šestnácti obětí, tedy lidí, kteří padli při obraně Českého rozhlasu 21. srpna 1968 před okupační mocí, bude docházet ke kraválům.
Jak to správně dnes řekl premiér, každý si může v dnešní společnosti vytvořit svou stranu a já bych dovodil, že může podpořit ty strany, které budou schopny sestavit po volbách jinou vládu, než tu v čele s představitelem hnutí ANO. Zatím to tak ovšem nevypadá. Česká pravice je akčně i ideově vyčpělá a bezzubá. Zmůže se jen na urážky a řvaní.
Výročí 21. srpna 1968 samozřejmě umožňuje velmi rozdílné interpretace. A to i když jsou historické reálie více nebo méně jasné. Kromě hrstky starokomunistů není nikoho, kdo by se dnes v české společnosti odvážil vystupovat ve prospěch tzv. internacionální pomoci spřátelených komunistických stran a zemí v srpnu 1968.
V tom je česká veřejnost více nebo méně jednotná. Určitá společenská skupina, ne právě vlivná v reálném politickém životě země (její kandidáti ve volbách vesměs propadají), nazývaná obecně "pražskou kavárnou", však využívá každé možnosti k tomu, aby hledala neexistující paralely ve vývoji v srpnu 1968 s dneškem. Při troše špatné vůle lze ovšem vždy takové paralely najít.
Útoky "pražské kavárny" v počtu několika desítek jejích příslušníků, směřovaly již včera vůči ruské ambasádě, neboť Rusko je jimi považováno za jakéhosi správce konkurzní podstaty zkrachovalého Sovětského svazu. A tak se putinožrouti a rusožrouti, obecně tedy rusofobové, sešli včera v podvečer před ruskou ambasádou, aby hledali nebezpečí, které naší zemi nehrozí. Dnes zase několik desítek řvounů, pokřikovalo před budovou Českého rozhlasu při veřejných vystoupeních premiéra a předsedy poslanecké sněmovny.
Ani já nejsem šťastný, že se premiérem stal člověk, který je trestně stíhaný, ale vláda jím vedená funguje a česká země zažívá slušný ekonomický i společenský rozvoj. "Pražská kavárna" něčeho podobného, jako nést odpovědnost za zemi a lidi, nebyla v zásadě nikdy schopná. Nevím, komu pomůže, když při více méně pietních shromážděních, jakým bylo shromáždění před budovou Českého rozhlasu k uctění šestnácti obětí, tedy lidí, kteří padli při obraně Českého rozhlasu 21. srpna 1968 před okupační mocí, bude docházet ke kraválům.
Jak to správně dnes řekl premiér, každý si může v dnešní společnosti vytvořit svou stranu a já bych dovodil, že může podpořit ty strany, které budou schopny sestavit po volbách jinou vládu, než tu v čele s představitelem hnutí ANO. Zatím to tak ovšem nevypadá. Česká pravice je akčně i ideově vyčpělá a bezzubá. Zmůže se jen na urážky a řvaní.
- - -