Dobrovolná impotence ruské a čínské vlády
13. 8. 2018 PaulCraigRoberts
Politika ruské i čínské vlády je pro mě záhadou. V sankční válce, kterou proti nim Západ rozpoutal, drží v ruce všechny trumfy, ale nevypadají na to, že by věděly, jak s nimi hrát.
Už po dlouhá léta je americká NASA závislá na dovozu ruských raketových motorů, ale bez ohledu na americké sankce, urážky a vojenské provokace, Rusko dál své motory NASA posílá.
A proč? Protože ruští ekonomové tvrdí své vládě, že bez cizí měny se hospodářský rozvoj Ruska neobejde.
Evropa je závislá na ruské energii. Čili na tom, aby její továrny nestály a její obyvatelé v zimě nezmrzli. Ale Rusové své energetické kohoutky směrem na Evropu v odpověď na evropskou účast na washingtonských sankcích neuzavírají, protože ruští ekonomové tvrdí své vládě, že bez cizí měny se hospodářský rozvoj Ruska neobejde.
Jak Michal Hudson i já jsme už nesčetněkrát vysvětlili, je tenhle argument nesmyslný. Ruský rozvoj není totiž na ziskání cizích peněz jakýmkoli způsobem závislý.
Což ovšem není jediný blud, kroužící v hlavách vůdců ruské ekonomiky. Druhým je ten, že Rusko potřebuje cizí investice. Na což odpovídáme: Ty jsou dobré jen k tomu, aby se část zisku ruské ekonomiky odváděla do zahraničí. K ničemu jinému.
Rusové jsou též přesvědčeni, že by měli volně obchodovat s rublem. A na to odpovídáme: Tím z něj učiníte předmět spekulace na cizích měnových trzích. A jestliže se Washingtonu zachce přivést Rusko do měnové krize, jediné, co Federálnímu rezervnímu fondu a jeho vazalským japonským evropským c
entrálním bankám a cenrální bance britské bude stačit udělat, bude, že sníží hodnotu rublu. A západní spekulanti budou už jen sčítat zisky.
Neoliberální ekonomika je zkrátka podfuk a Rusko do něj spadlo. A totéž se přihodilo i Číňanům.
Představme, že když všechna obviňování Ruska začala – dejme tomu případem Skripal – Putin by na mezinárodní scéně vystoupil a řekl: „Britská vláda lže až se jí z huby práší, a stejně lžou všechny ostatní západní vlády, včetně Washingtonu, které nehoráznou britskou lež opakují. Rusko považuje tyto lži za vysoce provokativní a za součást kampaně, jejímž cílem je připravit lid Západu na vojenský útok proti Rusku. Tento stále sílící proud svévolných lží a západní vojenská cvičení na našich hranicích přesvědčily ruskou vládu, že se Západ chystá na Rusko zaútočit. Důsledkem takového kroku bude totální zničení Spojených států i jeho loutek“.
Takovéto prohlášení by učinilo konec svévolných provokací, vojenských cvičení i sankcí.
Namísto něj ale slyšíme z Ruska slova o „nedorozumění“ mezi námi a našimi americkými partnery, což samozřejmě jen povzbuzuje Západ k dalším lžím a dalším provokacím.
Anebo – jako reakci mírnější – by Putin mohl vyhlásit toto: „ Jelikož Washington a jeho servilní evropské loutky na nás uvalují další a další sankce, končíme s vývozem raketových motorů americkým leteckým společnostem a zastavujeme i vývoz naší energie do Evropy. Zakazujeme též přelety amerických dopravních letadel přes území Ruska a zavádíme represivní opatření proti všem americkým firmám, působícím v Rusku“.
Jedním z důvodů – kromě onoho omylného, že Rusko potřebuje západní peníze – pro který nic z mnou naznačeného Rusko nečiní, je chybně vykalkulovaná obava z toho, že Washington by po energetickém stažení Ruska z Evropy mohl nastoupit v Evropě na jeho místo a začal Evropu zásobovat svým plynem vlastním.
Je to ovšem obava lichá. Žádná infastruktura není pro takovýto krok připravena a trvalo by léta, než by připravena byla. A než by k tomu došlo, postihla by Evropu masová nezaměstnanost a spousta lidí by v zimních měsících zmrzla.
A proč tedy Rusové svou vítěznou hru nezahajují?
Vláda nemá k dispozici poradce, kteří by neměli hlavy vymyté neoliberální ekonomikou. Vymývání mozků, které Američané poskytli Rusku během Jelcinový éry, zde bylo dodneška zinstitucionováno. A zakleto v této pasti, není Rusko pro Washington ekonomickým soupeřem.
Skvělý příklad země, kterou by Rusko i Čínu mohly vytáhnout z NATO, představuje dnes Turecko. Rusko i Čína by mohly Turecku nabídnout výhodné obchodní dohody, smlouvu bezpečnostní i členství v BRICS, a Čína by navíc mohla vykoupit tureckou měnu ze zahraničních měnových trhů. Což by ostatně mohla učinit i pro Irán.
Avšak ani Rusko a ani Čína neprojevují pro takové akce dost rozhodnosti.. A obě tyto země, nalézající se pod stejným washingtonským tlakem jako Turecko, jen nečinně sedí a cucají si palce.
Vybral a přeložil Lubomír Man