Chybějí tisíce kuchařů i číšníků, hospody končí. Hlavně na venkově
Nezaměstnanost je teď rekordně nízká, takže je restauratéři a hospodští nedokážou nalákat ani na vyšší mzdy a různé výhody.
Takový problém řeší hospody po celé republice. Místo kvalifikované síly najímají alespoň brigádníky. I paní Gmiterková z Ostravy.
"Kvalitní lidi jsou dneska už většinou někde ve větších městech, v lepších restauracích a ti mladší to nechtějí dělat, poněvadž je to náročné," krčí rameny Nikola Gmiterková.
Podle loňských statistik si číšníci a kuchaři vydělají okolo 13 tisíc za měsíc.Po zavedení EET si tolik nepřivydělají na spropitném a při současné nízké nezaměstnanosti jim tak musejí zoufalí restauratéři nabízet mnohonásobně víc. A nelákají ani benefity jako stravenky nebo dovolená navíc.
Ti, kteří personál nenajdou, musejí zavírat nebo omezovat provoz. V Česku během loňského roku skončilo na tři a půl tisíce hospod. Polovina připadá na vesnice. Nejvíc zavíraly v méně lidnatých regionech jako Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.
Až 80 procent učňů po vyučení si nehledá práci ve svém oboru. Buď je zláká průmyslový podnik s pevnou pracovní dobou nebo jdou za většími výdělky a zkušenostmi do zahraničí.
Přesto všechno jsme státem hospod. Zatímco v Česku vychází jedna na 265 obyvatel, v Německu je to skoro o polovinu víc a ve Velké Británii dokonce trojnásobek.